BRABCOVÁ, Blažena, Petr MARVAN, Libuše OPATŘILOVÁ, Karel BRABEC, Markéta FRÁNKOVÁ and Jiří HETEŠA. Kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality vody (Quantification of diatoms in water quality assessment). In Ekologie 2017 – 6th Conference of the Czech Society for Ecology, 2017. 2017.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality vody
Name in Czech Kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality vody
Name (in English) Quantification of diatoms in water quality assessment
Authors BRABCOVÁ, Blažena, Petr MARVAN, Libuše OPATŘILOVÁ, Karel BRABEC, Markéta FRÁNKOVÁ and Jiří HETEŠA.
Edition Ekologie 2017 – 6th Conference of the Czech Society for Ecology, 2017, 2017.
Other information
Type of outcome Presentations at conferences
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
WWW Konference Ekologie 2017, 25.–27.9. 2017
Organization unit Faculty of Education
Keywords (in Czech) rozsivky; fyrobentos; kvantifikace; malé toky
Keywords in English Diatoms; Phytobenthos; Quantification; Streams
Changed by Changed by: Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D., učo 17794. Changed: 5/1/2018 13:17.
Abstract
Příspěvek porovnává dvě metody kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality tekoucích vod: (i) počítání valv rozsivek a (ii) jednoduché přiřazení jednotlivých druhů rozsivek k sedmibodové škále podle jejich pokrytí na sklíčku nativního preparátu. Pro srovnání byl použit saprobně-trofický index zavedený v České republice pro posouzení ekologického stavu tekoucích vod v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě (WFD). Mezi indexy vypočítanými porovnávanými metodami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, orientační hodnoty obou přístupů jsou srovnatelné. Ve všech případech však ukazatele založené na stupních pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu dosáhly vyšší korelace se základními chemickými parametry vody než indexy založené na počtu valv rozsivek. Abychom vysvětlili příčinu vyšších korelací, byly použity různé varianty úpravy vstupních dat. Výsledky podporují předpoklad, že hlavní příčinou horší prediktivní hodnoty indexu založeného na počtu valv rozsivek je to, že hojným taxonům je při konečném hodnocení kvality životního prostředí přiřazena příliš velká důležitost. Použití stupňů pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu při hodnocení ekologického stavu toku je proto pro daný účel výhodnější (nebo přinejmenším dostatečné).
Abstract (in Czech)
Příspěvek porovnává dvě metody kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality tekoucích vod: (i) počítání valv rozsivek a (ii) jednoduché přiřazení jednotlivých druhů rozsivek k sedmibodové škále podle jejich pokrytí na sklíčku nativního preparátu. Pro srovnání byl použit saprobně-trofický index zavedený v České republice pro posouzení ekologického stavu tekoucích vod v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě (WFD). Mezi indexy vypočítanými porovnávanými metodami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, orientační hodnoty obou přístupů jsou srovnatelné. Ve všech případech však ukazatele založené na stupních pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu dosáhly vyšší korelace se základními chemickými parametry vody než indexy založené na počtu valv rozsivek. Abychom vysvětlili příčinu vyšších korelací, byly použity různé varianty úpravy vstupních dat. Výsledky podporují předpoklad, že hlavní příčinou horší prediktivní hodnoty indexu založeného na počtu valv rozsivek je to, že hojným taxonům je při konečném hodnocení kvality životního prostředí přiřazena příliš velká důležitost. Použití stupňů pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu při hodnocení ekologického stavu toku je proto pro daný účel výhodnější (nebo přinejmenším dostatečné).
PrintDisplayed: 27/5/2024 15:53