Současný pohled na ureterointestinální anastomózu v močové derivaci

DOLEŽEL, Jan. Současný pohled na ureterointestinální anastomózu v močové derivaci. Rozhledy v chirurgii. Praha: Chirurgie-Servis, 2017, roč. 96, č. 4, s. 146-150. ISSN 0035-9351.

Základní údaje

Originální název

Současný pohled na ureterointestinální anastomózu v močové derivaci

Název anglicky

Ureterointestinal anastomosis in urinary diversion - current opinion

Autoři

DOLEŽEL, Jan (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Rozhledy v chirurgii, Praha, Chirurgie-Servis, 2017, 0035-9351

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Kód RIV

RIV/00216224:14110/17:00099136

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

ureterointestinální anastomóza

Klíčová slova anglicky

ureterointestinal anastomosis

Štítky

EL OK

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Ureterointestinální anastomóza (UIA) je jedním z nejkritičtějších míst vzniku závažných komplikací střevní derivace moče. Zdokonalování stávajících a vývoj nových metod UIA je motivován snahou o snižení časných i pozdních pooperačních komplikací. Nutnost užití antirefluxni UIA, zejména u ortotopických náhrad měchýře, je kontroverzní. Podle některých autorů antirefluxni UIA jakéhokoliv typu obecně zvyšují, v porovnání s refluxní-mi UIA, riziko obstrukce, která ohrožuje funkci ledvin více než reflux moče. ICUD-EAU International Consultation on Bladder Cancer 2012 nedoporučuje používání antirefluxních technik UIA u ortotopických náhrad močového měchýře. Naprostá většina urologů aplikuje refluxní UlAtéžu ileálních konduitů. Studer a Turner doporučují antirefluxni UIA pouze v případech derivací moče, které jsou schopny vytvářet vysoké intraluminálni tlaky a/nebo je u nich velká pravděpodobnost trvalé bakteriální kolonizace. Prevence refluxu je tedy oprávněná v případě konduitů, kontinentních heterotopických derivací a análních derivací moče. Metoda flap-and-trough (FT) reprezentuje další antirefluxni UIA záklopkového typu s nízkým potenciálem stenotizace, umožňující implantace jak normálních, tak i dilatovaných močovodů prakticky do všech typů močové derivace. Závěr: Přímá refluxní UIA je vhodná u nízkotlakých ortotopických náhrad močového měchýře. Prevence refluxu je však opodstatněná u konduitů, heterotopických náhrad močového měchýře a análních močových derivací.

Anglicky

Uretero-intestinal anastomosis (UIA) is one of the most critical points for the occurrence of severe complications of intestinal urinary diversion. Perfection of the current techniques and development of new UIA methods are motivated by the effort to reduce both early and late post-surgical complications. The necessity of using antireflux UIA, especially with an orthotopic neobladder, is controversial: according to some authors, antireflux UIA of any type generally increases, in comparison with reflux UIA, the risk of obstruction that endangers renal function more than the urine reflux itself. ICUD-EAU International Consultation on Bladder Cancer 2012 does not recommend applying antireflux UIA in orthotopic bladder substitutions. In ileal conduit diversions, most surgeons use only refluxing UIA. Studer and Turner recommend antireflux UIA only in cases where urine diversion can generate great inti aluminal pressure and/or where there is a high risk of permanent bacterial colonization. The flap-and-trough technique (FT) of nonrefluxing UIA represents another flap-valve method for implanting normal as well as dilated ureters into various types of urinary diversion, with a low risk of stenotic complications. Conclusions: A simple refluxing end-to-side UIA to a low-pressure orthotopic reservoir is a procedure of choice with low complication rates. On the other hand, the need for reflux prevention with a conduit, continent cutaneous diversion or anal diversion is well-founded.