2017
T. G. Masaryk i slavjanstvo (K masarykovskomu analizu dualizma zapadničestva i slavjanofilstva v russkom soznanii)
ZOUHAR, JanZákladní údaje
Originální název
T. G. Masaryk i slavjanstvo (K masarykovskomu analizu dualizma zapadničestva i slavjanofilstva v russkom soznanii)
Název česky
Masaryk a slovanství
Název anglicky
Masaryk and Slavonic question
Autoři
ZOUHAR, Jan (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Slavjanskaja iděja v istorii i sovremennosti, 2017
Další údaje
Jazyk
ruština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Rusko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/17:00099163
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Masaryk; slovanství
Klíčová slova anglicky
Slavonic question; Masaryk
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 12. 3. 2018 17:37, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Slavjanskij vopros stal dlja T. G. Masaryka odnoj iz těm vsej jego žizni. Vpervye Masaryk posetil Rossiju vesnoj 1887 goda, a zatěm srazu že v 1888 godu on otpravilsja tuda snova. Ješčjo do pervoj svojej pojezdki v Rossiju on byl dostatočno podrobno oznakomlen s rossijskimi uslovijami. Tret'ju pojezdku v Rossiju on soveršil v 1910 godu, četvjortuju – v 1917-1918 godach. Nakanuně Pervoj mirovoj vojny on vyrazil svoj podchod v rabotě «Rossija i Jevropa» (1913), kotoraja voobšče javljaetsja samoj obstojatěl'noj rabotoj Masaryka. V něj vysšej točki dostigajet jego mnogoletnjaja svjaz' s russkoj kul'turoj, myšlenijem i istorijej. V «Rossii i Jevrope» Masaryk proděmonstriroval glubokoje znanije rossijskich kul'turnych i političeskich uslovij. Blagodarja svojej isključitěl'noj informacionnoj cennosti, těkst ně ustarel i do sich por možet poslužit' kak bazovoje posobije po izučeniju rossijskoj intěllektual'noj istorii. S 70-ych let XIX veka Masaryk pytalsja najti suščnost' russkogo soznanija. Kritika Masaryka napravlena v pervuju očered' protiv dvuch ključevych těnděncij russkoj duchovnoj žizni: krajněgo konservatizma (těokratii) i krajněgo anarchizma (nigilizma, těrrorizma).
Česky
Ruská a slovanská otázka se pro T. G. Masaryka stala jedním z jeho celoživotních témat. Masaryk navštívil Rusko poprvé na jaře v roce 1887 a hned v roce 1888 se tam vydal znovu. Masaryk byl už před svou první cestou do Ruska poměrně podrobně seznámen s ruskými poměry. Třetí cestu do Ruska podnikl v roce 1910, čtvrtou pak v letech 1917-1918. V předvečer 1. světové války svůj přístup k Rusku vyjádřil ve spisu Rusko a Evropa (1913), který je vůbec nejobsáhlejším Masarykovým spisem. Vyvrcholil v něm jeho dlouholetý vztah k ruské kultuře, myšlení a dějinám. V Rusku a Evropě prokázal Masaryk zevrubnou znalost ruských kulturních a politických poměrů. Pro svou mimořádnou informační hodnotu text nezastaral a dodnes může sloužit jako základní příručka ke studiu ruských intelektuálních dějin. Masaryk se už od sedmdesátých let 19. století snažil najít podstatu ruského myšlení. Masarykova kritika míří zejména proti dvěma rozhodujícím tendencím ruského duchovního života – krajnímu konzervatismu (teokracii) a krajnímu anarchismu (nihilismu, terorismu).
Anglicky
A prominent and permanent theme in T. G. Masaryks lifetime work was the so-called Russian and Slavonic question. When Masaryk first visited Russia in the spring of 1887 and then again in 1888, he had already been well acquainted with Russian culture and lifestyle. His third visit to Russia took place in 1910 and the fourth in 1917–1918. Before the outbreak of WWI, Masaryk expressed his opinions on Russia in his Russia and Europe (1913), his most extensive work. In this treatment, Masaryks long-term relationship to Russian culture, history and thought culminated and he proved his knowledge of Russian cultural and political situation. The immensely valuable informational content of the text has not become outdated and it can still serve as a basic textbook for the study of Russian intellectual history. Starting in the 1870s, Masaryk attempted to find the essence of Russian thought. His critique was directed at two fundamental aspects of Russian spiritual life – extreme conservatism (theocracy) and extreme anarchism (nihilism, terrorism).
Návaznosti
| MUNI/A/0837/2016, interní kód MU |
|