Socializace porodních asistentek

POKORNÁ, Jana. Socializace porodních asistentek. In 19. Pracovní konference Biografu. 2017.

Základní údaje

• Originální název: Socializace porodních asistentek
• Název česky: Socializace porodních asistentek
• Název anglicky: The Socialization of Midwifes
• Autoři: POKORNÁ, Jana.
• Vydání: 19. Pracovní konference Biografu, 2017.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: Sociologie, demografie
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• Klíčová slova česky: porodní asistence; vzdělávání; tělo; tělesnost; porod
• Klíčová slova anglicky: midwifery; education; body; birth

Anotace

Představovaný příspěvek je tematickým prolnutím vědních disciplín sociologie tělesnosti, medicíny a vzdělávání. Autorka se dlouhodobě věnuje sociologické reflexi profesního oboru porodní asistence. Diskurz sociologie tělesnosti konceptualizuje tělo jako entitu, s níž je určitým způsobem zacházeno, na základě moci vědění je během porodu disciplinováno nejen zdravotnickým personálem, ale také samotnou rodící ženou. Přístup sociologie medicíny a zdravotnictví umožňuje problematizovat porod jako diagnózu a rodící ženu jako pacientku nacházející se ve zdravotnickém zařízení. Tyto kategorie s sebou nesou imanentní odkaz na očekávané a očekávatelné formy jednání všech zúčastněných aktérů, porodních asistentek, lékařů i rodících žen. Ženské tělo je nahlíženo jako stroj, který se v průběhu těhotenství i porodu pozoruje, měří a jeho procesy se korigují tak, aby samotný porod probíhal dle medicínsky definovaného standardního postupu. Autorka v současnosti provádí disertační výzkum na Lékařské fakultě, kde budoucí porodní asistentky získávají nutné – zákonem předepsané – vzdělání pro výkon své profese. Výzkum nabídne odpovědi na výzkumné otázky: Jaká má být dle vzdělávací instituce sociální role porodní asistentky? Jak jsou studentky během svého vzdělávání socializovány do profese porodní asistentky a co je obsahem této socializace? Jak mají přistupovat k procesu porodu a k rodícímu tělu? Kdo jsou pro porodní asistentky klíčoví aktéři porodu a jak jsou jimi definováni? Jak mají porodní asistentky zacházet s konkrétními situacemi a na základě čeho je mají definovat a vyhodnocovat? Metodologií výzkumu je etnografický přístup, jehož hlavní metodou je kombinace zúčastněného pozorování během výuky na oboru Porodní asistence a hloubkových rozhovorů se studentkami, absolventkami i vyučujícími. Konferenční příspěvek přinese prozatímní reflexi vstupu a pobytu v terénu a nástin dosud zjištěných odpovědí na dílčí výzkumné otázky. Během následné diskuze bych se ráda věnovala především konceptuálním otázkám ohledně vztahu systému poskytování zdravotnické péče a vzdělávání porodních asistentek. Z dosavadních zjištění se totiž zdá, že porodní asistentky jsou socializovány do jakéhosi ideálně-typického systému, který je však odlišný od nemocničně-porodní reality. Tyto skutečnosti samy studentky po svých prvních zkušenostech „na praxi“ reflektují. Dále bych ráda diskutovala vliv a problematiku genderu – tato profese je totiž výrazně genderovaná – lze předpokládat, že to bude mít hlubší a problematičtější dopad na jejich současnou i budoucí každodenní zkušenost, než neurčitý pocit excelence a „ženského poslání“. Ráda bych probrala otázku vhodnosti výběru výzkumného terénu. Z hlediska metodologie bych ráda probrala otázky rizik a úskalí etnografického přístupu a zvolených metod v tomto zkoumání, případně jiné možné přístupy.

Anotace anglicky

The presented contribution is a thematic blend of the scientific disciplines of sociology of physicality, medicine and education. The author has long been interested in the sociological reflection of the field of midwifery. The discourse of the sociology of corporeality conceptualizes the body as an entity with which it is treated in some way, on the basis of the power of knowledge, it is disciplined not only by the medical staff but also by the inheriting woman itself. The approach of sociology of medicine and healthcare makes it possible to question childbirth as a diagnosis and a native woman as a patient in a health care facility. These categories carry an immanent reference to the expected and anticipatory forms of action by all involved actors, midwives, doctors and foster women. The female body is seen as a machine that is observed, measured, and pregnant during pregnancy and childbirth, and its processes are corrected so that the birth itself proceeds according to a medically defined standard procedure. At present, the author carries out a dissertation research at the Faculty of Medicine, where future midwives obtain the necessary - statutory - education for the exercise of their profession. The research will offer answers to research questions: What should be the role of a midwife according to the educational institution? How are students during their education socialized into the midwife profession and what is the content of this socialization? How should they approach the birth process and the birth body? Who are the key actors of birth and how are they defined for midwives? How do midwives deal with specific situations and on what basis should they define and evaluate them? Research methodology is an ethnographic approach, the main method of which is the combination of attending observations during Midwifery teaching and in-depth interviews with students, graduates and teachers. The conference contribution will provide a temporary reflection on entry and stay in the field and an outline of the answers to partial research questions identified so far.