Město a jeho vesnice : růst Brna v 19. a 20. století

ŠTĚPÁNEK, Václav. Město a jeho vesnice : růst Brna v 19. a 20. století. In Fasora, Lukáš; Štěpánek, Václav. Dějiny Brna. 6, Předměstské obce. Vydání první. Brno: Starutární město Brno; Archiv města Brna, 2017, s. 21-55. ISBN 978-80-86736-54-9.

Základní údaje

• Originální název: Město a jeho vesnice : růst Brna v 19. a 20. století
• Název anglicky: The town and its villages : the growth of Brno in the 19th and 20th centuries
• Autoři: ŠTĚPÁNEK, Václav (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Vydání první. Brno, Dějiny Brna. 6, Předměstské obce, od s. 21-55, 35 s. 2017.
• Nakladatel: Starutární město Brno; Archiv města Brna

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/17:00099752
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-86736-54-9
• Klíčová slova česky: Předměstské obce; demograické změny; růst města Brna; venkov; zemědělství; Češi; Němci; soužití
• Klíčová slova anglicky: Suburban municipalities; demographic changes; the growth of the city of Brno; countryside; agriculture; Czechs; Germans; cohabitation
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Když byla v roce 1919 k městu Brnu politicko-správně připojena řada okolních katastrálních obcí, staly se součástí nového tak zvaného Velkého Brna vesnice se staletou rolnickou tradicí a vlastní lidovou kulturou. Obce, jež spolu se vzdálenějšími vesnicemi obklopujícími v širokém prstenci tehdejší hlavní zemské město tvořily svébytný etnografický region, pro který se koncem 19. století ustálil název Brněnsko. Většina vesnic, které Velké Brno pohltilo v roce 1919, ale také některá brněnská předměstí, jež se stala součástí města již v roce 1850, měla až do poloviny 19. století výrazně zemědělský charakter, jehož pravidla byla zakotvena ve 13. století, když v celé oblasti došlo k převedení vsí na emfyteutické právo. Ruku v ruce s novým vysazováním obcí docházelo také k dosídlení oblasti, často i německým obyvatelstvem, které tak od té doby tvořilo důležitou složku obyvatelstva některých obcí na Brněnsku i samotného Brna. V mnoha obcích byl tento kolonizační proud prostředím většinového obyvatelstva asimilován, v jiných byl naopak po třicetileté válce posílen a pevně zde zakotvil a až do poloviny 40. let dvacátého století určoval jejich národnostní charakter. V rámci Brněnska tak bylo možno hovořit o německém jazykovém ostrově s centrem v městečku Modřicích, pomineme-li samotné Brno. Kapitola popisuje procesy vzájemného ovlivňování města a okolních obcí, postupného prorůstání města do okolních vesnic a příčiny, jež vedly k vytvoření tzv. Velkého Brna v roce 1919.

Anotace anglicky

When a number of nearby cadastral municipalities joined the city of Brno politically and administratively in 1919, the villages with hundreds of years of peasant traditions and their own folk culture became a part of the new, so-called Greater Brno. The municipalities which, together with the more remote villages surrounding the then provincial capital in a wide ring, formed a unique ethnographic region, for which the name of Brněnsko (Brno region) had already been established at the end of the 19th century. The municipalities which constituted the agricultural hinterland of the city dating as far back as the Middle Ages. Most of the villages swallowed up by Greater Brno in 1919, as well as some of Brno suburbs incorporated into the city as early as in 1850 were of a distinctly agricultural character up to the mid-19th century, the rules of which had been stipulated in the 13th century, when emphyteusis had been adopted in the villages in the whole area. As new municipalities were founded, the settling of the area was completed also by the German population, which was an important component of the population of some municipalities in the Brno region and of Brno itself from then on. In many municipalities this wave of colonization had been assimilated by the environment of the majority population, in some it had strengthened after the Thirty Years’ War, strongly determining the ethnic character up to the mid-1940s. In the Brno region it was, therefore, possible to speak about a German language island with the centre in the town of Modřice, if we leave Brno aside. The chapter describes the processes of interaction between the town and the surrounding villages, the gradual proliferation of the town in the surrounding villages and the causes that led to the creation of so-called Great Brno in 1919.