Léčba periprotetické infekce pomocí débridement s ponecháním implantátu

TOMÁŠ, Tomáš, Luboš NACHTNEBL, Štěpán ONDRŮŠEK, Jakub RAPI a Róbert LANGER. Léčba periprotetické infekce pomocí débridement s ponecháním implantátu. Ortopedie. Praha: Medakta, 2017, roč. 2017, č. 2, s. 60-66. ISSN 1802-1727.

Základní údaje

Originální název

Léčba periprotetické infekce pomocí débridement s ponecháním implantátu

Název anglicky

Periprosthetic infection treatment with débridement and implant retention

Autoři

TOMÁŠ, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí), Luboš NACHTNEBL (203 Česká republika, domácí), Štěpán ONDRŮŠEK (203 Česká republika, domácí), Jakub RAPI (203 Česká republika, domácí) a Róbert LANGER (703 Slovensko, domácí)

Vydání

Ortopedie, Praha, Medakta, 2017, 1802-1727

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30211 Orthopaedics

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/17:00100050

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

totální náhrada kyčelního kloubu; totální náhrada kolenního kloubu; infekce; débridement s ponecháním endoprotézy

Klíčová slova anglicky

total hip arthroplasty; total knee arthroplasty; infection; débridement with arthroplasty retention

Štítky

EL OK

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Periprotetická infekce je potenciálně devastující komplikací. Dvoudobá reimplantace je v léčbě infekce zlatým standardem, je však zatížena vysokou morbiditou a horšími funkčními výsledky ve srovnání s léčbou infekce s ponecháním implantátu in situ. Léčba pomocí débridement s ponecháním endoprotézy je tedy v indikovaných případech považována za vhodnou alternativu. Materiál a metoda: Na naší klinice bylo v letech 2000–2015 ošetřeno uvedenou metodou 63 pacientů. U 38 pacientů se jednalo o infekci endoprotézy kolenního kloubu a u 25 kyčelního kloubu. U pacientů jsme retrospektivně hodnotili vztah úspěšnosti léčby pomocí débridement s ponecháním endoprotézy k typu implantátu, typu infekce podle Tsukayamy, druhu infekčního agens, intervalu mezi počátkem příznaků infekce a ošetřením kloubu a typu ošetření kloubu. Výsledky: Uvedeným způsobem se podařilo eradikovat infekci u 31 pacientů (49 %). Nenalezli jsme signifikantní rozdíly v úspěšnosti léčby ve sledovaných parametrech, kromě úspěšnosti ve vztahu k časovému intervalu mezi začátkem příznaků a ošetřením (p = 0,044). Ve skupině pacientů, u kterých byla dodržena všechna indikační kritéria a preferovaný typ ošetření kloubu (ošetření kloubu do 10 dní, infekce způsobená grampozitivními bakteriemi, infekce typu II a III dle Tsukayamy, ošetření kloubu otevřenou revizí, proplachovou laváží s jodovaným povidonem nebo antibiotickou pěnou, výměna mobilních částí kloubu), byla úspěšnost léčby 82 %. Ve skupině, kde alespoň jedno kritérium nebylo dodrženo, byla úspěšnost 31 %. Rozdíl mezi skupinami je statisticky významný (p = 0,028). Ve skupině pacientů ošetřených pomocí debridement s ponecháním náhrady byli tři pacienti s fatálními výsledky léčby ve srovnání se skupinou, kde byla v první době endoprotéza extrahována. Rozdíl je statisticky významný (p = 0,0495). Diskuze: Léčba infekce pomocí débridement s ponecháním endoprotézy je vhodnou alternativou léčby periprotetické infekce. Při dodržení správných indikačních kritérií a léčebného postupu lze dosáhnout úspěšnosti kolem 80 %. Při nedodržení kritérií může léčba vyústit ve fatální výsledek pro pacienta.

Anglicky

Introduction: Periprosthetic infection is a potentially devastating complication. A two-stage procedure is the “gold standard” for treatment of such infections, however there is still the burden of higher morbidity and has inferior functional results in comparison to treatment with debridement and retention of endoprosthesis. Debridement with retention of arthroplasty is assumed to be an appropriate alternative in indicated cases. Material and Methods: We treated 63 patients with this method between the years 2000 – 2015 at our department. 38 patients had an infected total knee endoprosthesis and 25 had an infected total knee arthroplasty. We evaluate retrospectively the relationship between success of treatment with debridement and retention of arthroplasty and the type of implant, the type of infection according to Tsukayama, the type of infectious agent and the interval between the onset of the symptoms and commencement of the treatment along with the type of joint treatment. Results: With the aforementioned method, we succeeded in eradicating infection in 31 patients (49 %). We didn’t found out significant differences in treatment success based on the surveyed parameters, apart from a link between the success of the treatment and the time interval between onset of the symptoms and treatment (p= 0.044). In the group where all indication criteria and preferred type of treatment were met (treatment to 10 days, Gram positive infection, type II or III according to Tsukayama, open revision, irrigation with povidon iodine or treatment with antibiotic foam, change of mobile parts of endoprosthesis) the success rate was 82 %. In the group where one or more of the criteria wasn’t met, the success rate was 31%. The difference between the groups was statically significant (p= 0.028). There were three patients in the group treated with debridement and retention in which treatment ended with a fatal result, in comparison to the group of primarily extracted infected implants (no fatal result). The difference is statistically significant (p= 0.0495). Discussion: Infection treatment with debridement and implant retention is a convenient alternative of periprosthetic infection treatment. Success rate could be around 80 % when correct indication criteria are met and treatment procedure is carried out correctly. Without meeting the proper criteria, the treatment could lead to fatal results for the patient.