J 2018

Industrial Policy in Relation to Automobile Production after the Founding of Czechoslovakia : A Case of Support for an Emerging Sector

KRPEC, Oldřich a Vladan HODULÁK

Základní údaje

Originální název

Industrial Policy in Relation to Automobile Production after the Founding of Czechoslovakia : A Case of Support for an Emerging Sector

Autoři

KRPEC, Oldřich (203 Česká republika, garant, domácí) a Vladan HODULÁK (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Ekonomický časopis, Bratislava, SAP - Slovak Academic Press, 2018, 0013-3035

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50601 Political science

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Impakt faktor

Impact factor: 0.843

Kód RIV

RIV/00216224:14230/18:00102344

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

UT WoS

000426413200005

Klíčová slova anglicky

Trade Policy; Infant Industry; protectionism; Czechoslovakian Trade Policy; Automobiles

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 18. 3. 2019 16:25, Mgr. Blanka Farkašová

Anotace

ORIG CZ

V originále

This paper presents an empirical study of infant industry protection of automobile industry in Czechoslovakia (CS) in the 1920s. This economy – today a major car producer – was traditionally strongly specialized in the production and export of light consumer goods. Nevertheless, the policy of protectionism was followed and heavy industry was promoted by strongly protectionist trade policies. Protection of the automobile industry was of key importance in the trade policymaking process and was generally undisputed. As our empirical study shows, the CS automobile industry never become internationally competitive and heavy protectionist measures were a necessary condition for its existence. However, behind the protective wall, the industry was able to develop production capacities, substitute imports of components, and even export to some extent to less demanding traditional markets in Europe. The paper is therefore a contribution to the economic history research of the development of such “strategic” industries in clear contradiction with the concept of comparative advantage and implications of economic theory. As such, it is another example of the rejection of international division of labor which contributed (in the long term) to the fundamental restructuring of the national industrial structure. As in other national economies (e.g. France, Italy, Japan, Korea etc.), this has never been seriously disputed by policymakers, national industry, or the public.

Česky

Československá (ČS) ekonomika byla příkladem historicky silné specializace na produkci a export spotřebního zboží lehkého průmyslu. V období 20. let 20. století však zavedla silně protekcionistické obchodní politiky podporující těžký průmysl. Jak dokazuje naše studie, ČS automobilový průmysl mezinárodní konkurenceschopnosti nedosáhl a silně protekcionistické politiky byly nezbytnou podmínkou jeho přežití. Za ochranářskými bariérami byl však schopen rozvoje výrobních kapacit, nahrazení dovážených komponent domácí produkcí a dokonce i určité míry exportu na méně náročné evropské trhy. Stať je tak příspěvkem do studia dějin hospodářského rozvoje zkoumáním konkrétního případu budování “strategického” průmyslové odvětví a to v přímé kontradikci k implikacím ekonomické teorie (komparativní výhoda). Jako taková je další příkladem odmítnutí mezinárodní dělby práce, které (v dlouhém období) přispělo k zásadní proměně průmyslové struktury národního hospodářství.