2018
Jan Patočka a T. G. Masaryk
ZOUHAR, JanZákladní údaje
Originální název
Jan Patočka a T. G. Masaryk
Název česky
Jan Patočka a T. G. Masaryk
Název anglicky
Jan Patočka and T. G. Masaryk
Autoři
ZOUHAR, Jan
Vydání
1. vyd. Praha, Imaginace a forma. Mezi estetickým formalismem a filosofií emancipace, od s. 85-98, 14 s. Studie a prameny k dějinám myšlení v českých zemích, sv. 17, 2018
Nakladatel
Filosofia
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-7007-500-5
Klíčová slova česky
Patočka; Masaryk
Klíčová slova anglicky
Patočka; Masaryk
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 3. 2019 10:34, Ing. Mgr. Zdeňka Jastrzembská, Ph.D.
V originále
Masaryk patřil k osobnostem, kterým se Jan Patočka věnoval po celou dobu své tvůrčí dráhy. V roce 1938 se Patočka hlásí k základu Masarykova myšlení, k ideji evropské vzdělanosti. V roce 1946 je pro Patočku Masaryk podnětem k analýze hloubky mravní a duchovní krize způsobené válkou. Nejobsáhlejší Patočkova historická studie o Masarykovi je z počátku padesátých let, je věnována hilsneriádě a byla nazvána Masaryk v boji proti antisemitismu. Kritický vztah k Masarykově filozofii vyjádřil Jan Patočka v koncepci připravované obnovy Ústavu TGM v roce 1968, rozpory v Masarykově myšlení představují pro Jana Patočku výzvu a úkol pro další filozofickou práci. V sedmdesátých letech se Patočka věnoval filozofickému hodnocení Masarykových politických aktivit, zejména jeho zakladatelské roli při vzniku československého státu, a vytvořil dvě významné studie Pokus o českou národní filozofii a jeho nezdar a Kolem Masarykovy filozofie náboženství. Patočkovo hodnocení Masarykova filozofického výkonu měnilo, Patočkovi se jevila Masarykova filozofická koncepce vnitřně rozporná, kriticky se vyjádřil i k Masarykově filosofii dějin. Masaryk podle něho sice správně vidí fenomén krize a nutnost jejího překonání, právem zdůrazňuje potřebu činné odpovědnosti a mravnosti, ale jeho pozitivistický racionalismus neumožňuje filozoficky této odpovědnosti porozumět.
Anglicky
Masaryk was one of the personalities whose work Jan Patočka studied throughout his whole career. In 1938 Patočka subscribed to the key idea of Masaryk’s philosophy – the idea of European scholarship. In 1946 Masaryk became an impetus for Patočka’s analysis of the depths of the moral and spiritual crisis caused by World War II. Patočka’s most extensive historical work on Masaryk comes from the early 50s. It focuses on the Hilsner affair and bears the title Masaryk in his fight against antisemitism. Patočka’s critical stance towards Masaryk was reflected in the conception of the reconstruction of the TGM Institute in 1968. Contradictions in Masaryk’s thought presented challenges for Patočka and a stimulus for his further philosophical work. In 1970s, Patočka focused on a philosophical assessment of Masaryk’s political activities, especially his foundational role in the constitution of Czechoslovakia, and wrote two significant studies An Attempt at Czech National Philosophy and its Failure, and On Masaryk’s Philosophy of Religion. Patočka’s assessment of Masaryk’s philosophical work varied. He regarded Masaryk’s philosophical theory contradictory and also questioned Masaryk’s philosophy of history. In his opinion, Masaryk correctly depicted the phenomenon of crisis and the necessity of its overcoming, and rightly emphasised the need for active responsibility and ethics, but his positivistic rationalism did not enable to capture the responsibility philosophically.
Návaznosti
| MUNI/A/0837/2016, interní kód MU |
|