J 2016

Subjektivně vnímaná kvalita života dospívajících a mladých dospělých po léčbě Dětského onkologického onemocnění v dlouhodobé perspektivě: předběžné výsledky longitudinální studie QOLOP

BLATNÝ, Marek, Martin JELÍNEK a Tomáš KEPÁK

Základní údaje

Originální název

Subjektivně vnímaná kvalita života dospívajících a mladých dospělých po léčbě Dětského onkologického onemocnění v dlouhodobé perspektivě: předběžné výsledky longitudinální studie QOLOP

Název anglicky

Subjective quality of life of adolescent and young adult survivors of childhood cancer in long term perspective: Preliminary results of longitudinal study QOLOP

Autoři

BLATNÝ, Marek (203 Česká republika), Martin JELÍNEK (203 Česká republika) a Tomáš KEPÁK (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Československá psychologie, Praha, Academia, 2016, 0009-062X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30105 Physiology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 0.242

Kód RIV

RIV/00216224:14110/16:00100511

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

UT WoS

000372210500008

Klíčová slova česky

přeživší; dětská rakovina; kvalita života; longitudinální studie

Klíčová slova anglicky

childhood cancer survivors; quality of life; longitudinal study

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 27. 4. 2018 10:50, Soňa Böhmová

Anotace

V originále

Příspěvek se zabývá subjektivně udávanou kvalitou života bývalých pacientů po léčbě onkologického onemocnění v dětském věku. Metoda. Soubor tvořilo 65 osob (33 dívek) ve věku 12–25 let (průměrný věk = 17,54). Kvalita života byla zjišťována pomocí Minneapolis- Manchester Quality of Life Instrument (MMQL) a Sebeposuzovací škály dětské depresivity (CDI) dvakrát, poprvé v době 1–11 let od ukončení léčby, podruhé s odstupem dalších 1–6 let. Hypotézy. Byl předpokládán pokles v subjektivně hodnocené kvalitě života mezi prvním a druhým měřením. Statistické analýzy. Celková úroveň měřených charakteristik byla porovnána pomocí párového t-testu, velikost účinku byla vyjádřena pomocí Cohenova D. Těsnost vztahu mezi měřeními byla analyzována pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky. V úrovni charakteristik sledovaných v prvním a druhém měření nebyly nalezeny výraznější rozdíly. U životní spokojenosti sice došlo k poklesu, který se ale po Bonferroniho korekci ukázal jako statisticky nevýznamný, a úroveň životní spokojenosti ve druhém měření byla navíc stále srovnatelná se zdravou populací. U dotazníku MMQL byly nalezeny poměrně těsné vztahy mezi prvním a druhým měřením. V případě CDI byly vztahy o něco méně těsné, což lze pravděpodobně vysvětlit nízkou variabilitou skórů CDI. Limitace. Dosud malý počet osob vyšetřených v rámci druhé vlny longitudinální studie a taktéž značná heterogenita souboru. Po rozšíření souboru bude nezbytné vytvořit pro další analýzy vnitřní členění souboru, aby mohla být zachycena možná specifika podsouborů.

Anglicky

Objectives. The study deals with subjective quality of life of childhood cancer survivors. Sample and setting. Sample consisted of 65 adolescents and young adults (33 girls) aged 12-25 years (mean age = 17.54). Quality of life was assessed using the Minneapolis-Manchester Quality of Life Instrument (MMQL) and Children's Depression Inventory (CDI) twice: for the first time 1-11 years after treatment, for the second time after a time interval of another 1-6 years. Hypotheses. The decline in subjective quality of life between two measurements was expected. Statistical analysis. The levels of the measured characteristics were compared using a paired t-test, effect size was expressed by Cohen's D. Relationships between measurements were analyzed using the Pearson correlation coefficient. Results. There were no significant differences in the level of the characteristics observed in the first and second measurements. Life satisfaction declined at the time of the second measurement, however, its level was comparable to healthy controls and the decline was not statistically significant when adjusted by Bonferroni correction. Relatively close relationships between the first and second measurements in MMQL were found. In the case of CDI, the relationships were looser as compared to MMQL, which can probably be explained by the low variability of CDI scores. Study limitation. So far, a relatively low number of people was interviewed in the second wave of the longitudinal study. Moreover, sample is considerably heterogeneous and division into subsamples will be needed for further analyses after completing data collection.