Perfect etiquette : On diplomatically arguing with members

SYNEK, Michal. Perfect etiquette : On diplomatically arguing with members. Medicine Anthropology Theory. 2018, roč. 5, č. 1, s. 25-49. ISSN 2405-691X. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.17157/mat.5.1.500.

Základní údaje

• Originální název: Perfect etiquette : On diplomatically arguing with members
• Název česky: Dokonalá etiketa : O diplomatické při
• Autoři: SYNEK, Michal (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Medicine Anthropology Theory, 2018, 2405-691X.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50400 5.4 Sociology
• Stát vydavatele: Nizozemské království
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: článek
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/18:00102672
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• Doi: http://dx.doi.org/10.17157/mat.5.1.500
• Klíčová slova česky: diplomatická etnografie; způsoby uspořádávání; ne/způsobilost; relační teorie péče; pobytové služby; syndrom Prader-Willi
• Klíčová slova anglicky: diplomatic ethnography; modes of ordering; dis/ability; relational theory of care; residential social services; Prader-Willi syndrome
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

As a starting point for this article, the concept of diplomatic ethnography inspired by the work of Bruno Latour is presented as an ideal: a model for ‘good anthropology’, which truthfully follows members’ actions and the associations they form with others, simultaneously respecting their values. The workability of this ideal is then ethnographically tested in a research setting where direct communication with actors about the results of the researcher’s work is inescapable, while arriving at a common description of networks and values is difficult, as one group of actors routinely disqualifies members of another group by including them in the strongly naturalised category of ‘people with mental impairment’. How to understand and interpret the life of Pete, a resident of a ‘home for persons with health impairment’, who strives to rein in his hearty appetite while those taking care of him describe him as a ‘wicked child’ whose actions reflect only his syndrome? On the basis of my negotiations about his case, I come to the conclusion that the project of diplomatic ethnography is viable, if the obduracy of the ordering arrangements is duly taken into account and values are honoured, and, while arguing with members is inevitable under given circumstances, it is potentially productive for envisioning change in existing modes of ordering.

Anotace česky

Výchozím bodem tohoto etnografického experimentu je koncept diplomatické etnografie inspirovaný Bruno Latourem: model ‘kvalitní antropologie’, jež věrně vykresluje členské jednání a spojení, která aktéři navazují se svým okolím, přičemž zároveň respektuje jejich hodnoty. Praktičnost tohoto ideálu je posléze testována v prostředí, v němž je přímá komunikace o výsledcích výzkumu nevyhnutelná, ale formulování společné verze aktérů-sítí a sdílených hodnot je obtížné, jelikož jedna skupina aktérů rutinně diskvalifikuje členy druhé skupiny zařazením do silně naturalizované kategorie ‘mentálního postižení’. Jak chápat a interpretovat jednání Petra, obyvatele ‘domova pro osoby se zdravotním postižením’, který se snaží udržet na uzdě chuť k jídlu, zatímco jej lidé kolem něj vnímají jako ‘zlobivé dítě’, jehož činy odrážejí výhradně jeho chorobu? Na základě etnografického vyjednávání o jeho případě docházím k závěru, že projekt diplomatické etnografie je realizovatelný, pokud se bere v úvahu trvanlivost existujících uspořádání a pokud jsou respektovány členské hodnoty. ‘Spor se členy’, který se v takových podmínkách zdá být nevyhnutelný, může být potenciálně účinný při formulaci změn existujících způsobů uspořádávání.