Akceptace právní osobnosti v případě umělé inteligence

ZIBNER, Jan. Akceptace právní osobnosti v případě umělé inteligence. In COFOLA 2018. 2018.

Základní údaje

• Originální název: Akceptace právní osobnosti v případě umělé inteligence
• Název česky: Akceptace právní osobnosti v případě umělé inteligence
• Název anglicky: Acceptance of Legal Personhood in the Case of Artificial Intelligence
• Autoři: ZIBNER, Jan (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: COFOLA 2018, 2018.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: XII. ročník konference pro doktorandy a mladé právní vědce COFOLA 2018
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/18:00102714
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Klíčová slova česky: Autorství; Osoba; Právní osobnost; Právní subjektivita, Právní způsobilost; Subjekt; Umělá inteligence
• Klíčová slova anglicky: Artificial Intelligence; Authorship; Legal Capacity; Legal Personhood; Subject
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Umělá inteligence je fenoménem prosazujícím se postupně čím dál více v právních vztazích. Ve většinovém chápání je umělá inteligence softwarem s nejrůznějšími schopnostmi, tedy objektem právního vztahu. Sílí však debaty nad tím, zda by umělá inteligence nemohla být subjektem právního vztahu. Poukazuje se na to, že umělá inteligence je schopna autonomně tvořit, učit se, řídit vozidla, ale je též je schopna získat trvalé bydliště, státní občanství a dokonce sama sebe reprodukovat. Nicméně k tomu, aby umělá inteligence mohla být subjektem právního vztahu, je třeba jí přiznat právní osobnost jako základní právní status. Jen tak může být obdobně jako právnická osoba coby autonomní výtvor práva pasivním nositelem práv a může se s ní operovat v dalších fázích zkoumání při přiznávání autorství či trestní odpovědnosti Příspěvek si proto klade za cíl analyzovat podmínky přiznání právní osobnosti umělé inteligenci včetně důsledků z toho plynoucích. V úvodu příspěvku autor vymezí dosavadní vývoj na poli tvůrčí umělé inteligence s důrazem na kritickou revizi jejího místa na poli subjektu právního vztahu. Ve druhé části se autor zaměří na analytický rozbor samotného institutu právní osobnosti, jejího historického opodstatnění, podob, včetně nutných aplikačních kritérií pro její přiznání fyzickým a právnickým osobám. Třetí část příspěvku bude věnována relevantní a stěžejní tuzemské a zahraniční judikatuře na téma právní osobnosti, na což naváže část čtvrtá v podobě úvahy nad použitím případných alternativních modelů v případě umělé inteligence, jako je elektronická osoba, svěřenský fond apod. V závěru bude prostor věnován následkům plynoucím z přiznání právní osobnosti umělé inteligenci se zaměřením na aplikovatelnost předchozích závěrů.

Anotace anglicky

Artificial intelligence (AI) is a phenomenon progressively advancing in legal relationships. In the majority of view, AI is a software with all sorts of abilities, i.e. AI is an object of legal relationship. However, there is a growing debate about whether AI could be the subject of such relationship. It is pointed out AI is able to autonomously create, learn, drive as well as acquire permanent residence, citizenship and even reproduce itself. In order for AI to be a subject of legal relationship, it must have legal personality as a basic legal status. Just in that case - similarly to legal entity as an autonomous creation of law - it can be a passive holder of rights and can be operated with in the next research when granting the authorship or criminal liability to AI. The paper therefore aims to analyze the conditions for granting the legal personhood to AI, including the consequences. At the beginning, the author will define the development in the field of creative AI with an emphasis on the critical review of its place as a subject of legal relationship. In the second part, the author focuses on analytical analysis of the legal personhood itself, its historical justification, its forms, including the necessary application criteria for its granting to natural and legal persons. The third part of the paper will be devoted to relevant and crucial domestic and foreign jurisprudence dealing with legal personhood, which the fourth part will be following with the consideration of the use of possible alternative models in the case of AI such as electronic person, trust fund, etc. The final part will be devoted to consequences resulting from the granting the legal personhood to AI, focusing on the applicability of previous conclusions.

Návaznosti

• MUNI/A/1146/2017, interní kód MU: Název: Umělá inteligence jako technologická výzva autorskému právu

Investor: Masarykova univerzita, Umělá inteligence jako technologická výzva autorskému právu, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty