2017
Zlacení soch v sakrálním prostoru a barokní imaginace v době tereziánských reforem
SUCHÁNEK, PavelZákladní údaje
Originální název
Zlacení soch v sakrálním prostoru a barokní imaginace v době tereziánských reforem
Název anglicky
Gilding Sculptures in Sacral Spaces and the Baroque Imagination in the Age of the Theresian Reforms
Autoři
SUCHÁNEK, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Opuscula historiae artium, Masarykova univerzita, 2017, 1211-7390
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60401 Arts, Art history
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/17:00100946
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
sacral art; gilding; sumptuary laws; sculpture; perception of art; aesthetics; economy; 18th century; Moravia; Silesia
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 22. 3. 2019 11:30, Mgr. Zuzana Matulíková
V originále
Studie analyzuje dva konvoluty úředních pramenů z Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě, které vznikly v souvislosti s vydáním dekretu císařovny Marie Terezie Verordnung über die Einfuhr fremder Industrie-Erzeugniße z roku 1749. V důsledku zákazu zlacení uměleckých děl v sakrálních interiérech musely státní úřady často rozhodovat o početných žádostech farností, představitelů církevních řádů i laických objednavatelů o udělování výjimek, přičemž čelili některým estetickým a etickým otázkám a problémům, které se v církevní sféře staly ve větší míře aktuálními později v 80. letech 18. století v době osvícenských reforem císaře Josefa II. Z žádostí o udělení povolení vyplývá, že zlacení uměleckých děl v sakrálním prostoru bylo vnímáno jako kvalita sama o sobě, kterou lze jen obtížně oddělit například od vnímání hodnoty a kvality uměleckého provedení. Kromě kategorií cti, úcty či pocty se jako klíčová kritéria žadatelům jeví zejména univezální estetický a etický řád a formální jednota, spjaté s dalšími typickými kategoriemi přelomu 17. a 18. století, pojmy harmonie a vznešenosti. V polovině 18. století se však lze v pramenech nově setkat také s pojmy vycházejícími z moderní empirické filozofie a vznikající umělecké kritiky, a rovněž zaznamenat proměnu stávajícího systému hodnot, včetně nového pojetí pojmu luxusu a jeho ekonomické hodnoty. Prameny svědčí o přetrvávání tradičního raně novověkého vnímání hodnoty díla v kontextu univerzálního symbolického řádu, dokládádají však rovněž počátky osvícenského „odkouzlování světa“ a nahrazování starého způsobu poznávání tajemství světa, stvoření a Boží moudrosti na základě analogie a podobnosti moderním zkoumáním a porovnáním rozdílů a odlišností mezi věcmi na základě empirického vědění.
Anglicky
The study analyses two bundles of official documents from the Moravian Provincial Archive in Brno and the Provincial Archive in Opava that emerged in the connection with the Verordnung über die Einfuhr fremder Industrie-Erzeugniße decree issued by Empress Maria Theresa in 1749. Because the law prohibited the application of gilding to works of art in sacral buildings, the state authorities were often in the position of having to make decisions on the many applications submitted by parishes, church dignitaries, and laypersons to be granted an exemption. In this process they frequently had to resolve aesthetic and ethical questions and problems that in the church sphere only became more pertinent later on, in the 1780s, during the Enlightenment reforms of Joseph II. The requests for exemptions reveal that the gilding on works of art in sacral buildings was regarded as a quality in its own right that was difficult to separate, for example, from the value and quality of the artistic work. As well as such aesthetic categories as honour and respect, the applicants also assigned key importance to the universal aesthetic and ethical order and formal unity of a work, qualities associated/combined with harmony and the sublime, two other aesthetic categories typical of the late 17th and early 18th centuries. It is also, however, possible to newly find in sources from the middle of the 18th century concepts that were emerging from modern empirical philosophy and art criticism and to observe a transformation of the existing system of values, including a new understanding of the concept of luxury and its economic value. The archive sources indicate the continuation of the early modern perception of the value of a work of art within the context of a universal symbolic order, but they also reveal early signs of the Enlightenment’s ‘disenchantment with the world’ and of the shift where the old way of trying to understand the world’s mysteries, the creation, and God’s wisdom on the basis of analogy and similarity was replaced with a modern approach of studying and comparing differences and distinctions between things on the basis of empirical knowledge.
Návaznosti
| GB14-36521G, projekt VaV |
|