2018
Reflected View on the Personal Afterlife
KRCHŇÁK, DanielZákladní údaje
Originální název
Reflected View on the Personal Afterlife
Název česky
Reflektovaný pohled na život osoby po smrti
Autoři
KRCHŇÁK, Daniel (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Organon F, 2018, 1335-0668
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00102884
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
UT WoS
000434372000004
Klíčová slova česky
posmrtný život; Marya Schechtman; reflektovaná vyváženost; Pascalova sázka; osobní identita; život osoby; Radim Bělohrad; Samuel Scheffle
Klíčová slova anglicky
afterlife; Marya Schechtman; reflected equilibrium; Pascal’s wager; personal identity; person-life; Radim Bělohrad; Samuel Scheffler
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 14. 3. 2019 12:39, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
In this paper, I try to argue that, from the methodological position of reflected equilibrium, it seems to be reasonable to build a theory of personal identity that enables a person to continue her existence after the biological death of her body. This conclusion is supported by the argument that our practice reflects that our identity-presupposing concerns reach beyond biological continuity. We have also good reasons to maintain such concerns and practices. As the best candidate to implement such concerns in a theoretical account of practical identity, I will identify the person-life view, where personal identity depends to a great extent on social conditions. I also show how this theory can implement the classical belief in the afterlife, and how it could conceptualize the difference of the afterlife from a physicalistic and a theistic point of view.
Česky
Ve svém článku se snažím argumentovat ve prospěch tvrzení, že z pozice reflektované vyváženosti se zdá být rozumné navrhnout takovou teorii osobní identity, která umožňuje osobě existovat i po biologické smrti organismu. Tento závěr je podpořen argumentem poukazujícím na to, že naše běžná praxe předpokládá, že naše identitu-předpokládající zájmy sahají za hranice biologické kontinuity. Jako nejlepšího kandidáta pro implementování takovýchto zájmů v teoretické koncepci praktické identity identifikuji teorii života osoby, kde osobní identita do velké míry závisí na sociálních podmínkách. Ukážu také, jak tato teorie dokáže implementovat klasické pojetí posmrtného života a jak dokáže popsat rozdíly v pojetí posmrtného života z fyzikalistické a theistické pozice.
Návaznosti
| MUNI/A/0963/2017, interní kód MU |
|