2018
Mikrobiální analýza a orální status u studentů zubního lékařství LF MU
KÖVÉR, Dávid, Veronika VITOUCHOVÁ, Veronika TKÁČOVÁ, Kristián KROTKÝ, David NOVÁK et. al.Základní údaje
Originální název
Mikrobiální analýza a orální status u studentů zubního lékařství LF MU
Název anglicky
Microbial analysis and oral status in students of Dentistry in LFMU
Autoři
KÖVÉR, Dávid (703 Slovensko, domácí), Veronika VITOUCHOVÁ (203 Česká republika, domácí), Veronika TKÁČOVÁ (703 Slovensko, domácí), Kristián KROTKÝ (703 Slovensko, domácí), David NOVÁK (203 Česká republika, domácí), Michaela BARTOŠOVÁ (703 Slovensko, domácí), Filip RŮŽIČKA (203 Česká republika, domácí), Jan LOCHMAN (203 Česká republika, domácí), Martina ZAPLETALOVÁ (203 Česká republika, domácí), Martina KUKLETOVÁ (203 Česká republika, domácí), Lydie IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ (203 Česká republika, domácí) a Petra BOŘILOVÁ LINHARTOVÁ (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Den výzkumných prací 2018, Praha, 2018
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30208 Dentistry, oral surgery and medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/18:00106926
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova anglicky
oral microbiom gingivitis parodontitis dental students
Změněno: 16. 1. 2019 15:28, MDDr. Michaela Bartošová, Ph.D.
V originále
Úvod a cíl: Orální mikrobiom je specifické společenství organizmů se složitými vztahy. V etiopatogenezi zubního kazu a gingivitidy/parodontitidy hrají roli kariogenní/parodontální bakterie, uvažuje se však i o významu kvasinek. Cílem naší pilotní studie bylo zjistit úroveň orální hygieny a stav chrupu u studentů zubního lékařství, a dále u nich analyzovat vybrané orální patogeny. Materiály a metody: Provedli jsme dotazníkové šetření mezi studenty zubního lékařství zaměřené na orální hygienu a dietu. Celkově zdravé studenty (bez systémových onemocnění) a ty, kteří v posledních 3 měsících neužívali antibiotika, jsme klinicky vyšetřili a zaznamenali u nich index KPE (kaz/plomba/extrahovaný zub), gingivální index (GI) a index plaku (PI). Od studentů jsme odebrali vzorky zubního plaku a sulkulární tekutiny ze zubu 36 a stanovili jsme kvasinky pomocí MALDI-TOF techniky (pouze u 76 studentů), kariogenní bakterie (Streptococcus mutans, Lactobacillu ssp., Actinomyces sp.) a parodontální patogeny (Aggregatibacter actinomycetemcomitants, Tanarella forsythia, Porphyromonas gingivalis, Prevotella intermedia, Treponema denticola, Parvimonas micra, Fusobacterium nucleatum) metodikou qPCR. Výsledky: Do studie probíhající v letech 2017-2018 na LF MU a FN u sv. Anny v Brně jsme zařadili 100 studentů zubního lékařství české a slovenské národnosti (65 žen a 35 mužů) průměrného věku±směrodatná odchylka 22,5±2,1 let s průměrným body mass indexem 21,8±2,8 kgm-2. Intaktní stálou dentici mělo pouze 8,0 % z nich, medián KPE byl v celé skupině roven 5 [kvartil 25%-75%, 2-8], medián indexu KPE plošek byl 7 [2,5-13], GI 0,1 [0,0-0,3] a PI 0,6 [0,3-1,0]. Zaznamenali jsme, že si všichni respondent čistí zuby alespoň 2x denně a minimálně 1x ročně navštěvují zubního lékaře v rámci preventivní prohlídky. U 40,7 % studentů byla detekována přítomnost kvasinek, z toho u 35,4% se jednalo o Candida albicans a u 5,3 % o Candida dubliniensis, která však byla nalezena pouze u osob s KPE5. Mezi skupinami studentů s KPE<5 a s KPE5 jsme neprokázali statisticky významný rozdíl v přítomnosti C. dubliniensis (P=0,09). Z kariogenních bakterií byl spíše výjimečně detekován S. mutans (počet bakterií ve vzorku řádově alespoň 103), a to u tří osob. Medián procentuálního zastoupení tří kariogenních bakterií v celém orálním mikrobiomu byl 1,8 % (minimum-maximum, 0,0-11,5 %), riziko zubního kazu dle mikrobiologické analýzy je zvýšené u 23 % osob – z toho u 4 je riziko vysoké. Dále jsme zjistili, že u 5 % studentů byl přítomen A. actinomycetemcomitans v počtu bakterií ve vzorku více než 105. Po kompletní analýze sedmi parodontálních patogenů, jejichž medián zastoupení byl roven 2,5 % (0,0-67,7 %), bylo zvýšené riziko onemocnění závěsného aparátu zubů pozorováno u 36 % studentů. Sumární kvantita 10 sledovaných patogenů k dalším orálním bakteriím u jedince pozitivně korelovala s hodnotou jeho PI (r=0,32, P=0,001). Závěry: Ačkoliv jsme u všech studentů zubního lékařství zahrnutých do studie zaznamenali vynikající úroveň orální hygieny, a až na 3 případy jsme nedetekovali přítomnost majoritní kariogenní bakterie S. mutans, více než 90 % z nich trpělo/trpí zubním kazem. Až 1/3 studentů má zvýšené riziko onemocnění závěsného aparátu zubu. V popsaném relativně homogenním vzorku osob můžeme v budoucnu studovat další rizikové faktory zubního kazu, může také sloužit jako kontrolní skupina k pacientům s vybranými chorobami ve studiích v designu případů a kontrol (tzv. case-control study). Abychom lépe porozuměli vlivu interakce mezi Candida sp. a kariogenními bakteriemi při vzniku zubního kazu je zapotřebí dalšího výzkumu na větším souboru osob.
Anglicky
The aim of this pilot study was identify the level of oral hygiene and dental status in students of Dentistry and analyzed oral bacteria.
Návaznosti
| MUNI/A/1008/2017, interní kód MU |
| ||
| NV17-30439A, projekt VaV |
| ||
| ROZV/24/LF/2018, interní kód MU |
|