Approaches mothers of first graders use to deal with perceived reading difficulties

SEDLÁČKOVÁ, Jana. Approaches mothers of first graders use to deal with perceived reading difficulties. Journal of pedagogy / Pedagogický časopis. Trnava: Versita, 2017, roč. 8, č. 2, s. 27-57. ISSN 1338-1563. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1515/jped-2017-0008.

Základní údaje

• Originální název: Approaches mothers of first graders use to deal with perceived reading difficulties
• Název česky: Přístupy matek k řešení čtenářských problémů žáků 1. tříd
• Autoři: SEDLÁČKOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Journal of pedagogy / Pedagogický časopis, Trnava, Versita, 2017, 1338-1563.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/17:00103046
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.1515/jped-2017-0008
• Klíčová slova česky: rodičovské zapojení; čtenářské problémy; čtenářské aspirace; sebedeterminační teorie; 1. třída
• Klíčová slova anglicky: parental involvement; reading difficulties; reading aspirations; self-determination theory; first grade
• Štítky: domácí příprava do čtení, první ročník ZŠ, příprava do čtení, rivok, rodičovské zapojení, sebedeterminační teorie, zapojení rodičů, čtenářská gramotnost, čtenářské aspirace, čtenářské problémy, čtení
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

This study aims to enhance our understanding of how mothers of first graders cope with the perceived reading difficulties of their children. Their different perceptions stem from the reading aspirations the mothers have for their children. The study uses data obtained from in-depth semi-structured interviews with 10 mothers, conducted at the end of the second half of the 2015/2016 school year. The data analysis revealed that the differences in the mothers’ perceptions of their children’s reading difficulties are reflected in a wide variety of micro-actions aimed at solving them. Three different approaches can be identified: a) inspector mothers, who are most concerned about their child’s reading errors and their primary focus is on operationally correcting these errors; b) promoter mothers, who are primarily worried about their child’s potential or existing lack of interest in reading and who manage all reading activities so as to motivate the child (or prevent demotivation), e.g., through turn-taking in reading or in ensuring a regular supply of books; c) educator mothers, who fear most that their child will not understand the text and who show willingness and enthusiasm in explaining and creating various opportunities for reading literacy development, both as part of homework activities and leisure reading. They also engage in holistic attempts to prevent reading failures, and motivate their children to read through the act of reading. The conclusions of the study are explained in the context of self-determination theory and a discussion of the impact of parents’ socioeconomic status on their involvement or engagement in their children’s education.

Anotace česky

Cílem této studie je lépe porozumět tomu, jak matky žáků 1. tříd přistupují k řešení jimi vnímaných čtenářských problémů svých dětí. Odlišná percepce čtenářských problémů matkami přitom pramení ze čtenářských aspirací, které ke svým dětem vztahují. Studie vychází z dat získaných hloubkovými polostrukturovanými rozhovory s 10 matkami, které byly pořízeny koncem 2. pololetí školního roku 2015/2016. Z analýzy dat vyplývá, že rozdíly patrné v tom, co matky považují u svých dětí za čtenářský problém, prostupují rovněž do široké palety mikroakcí zaměřených na řešení tohoto problému. Lze rozlišit tři různé přístupy matek: a) revizorky, které nejvíce trápí chyby dítěte ve čtenářské technice, se zaměřují zejména na operativní opravování těchto chyb; b) promotérky, které naopak tíží hlavně případný či existující nezájem dítěte o čtení, řídí veškeré čtenářské aktivity ve snaze dítě (nede)motivovat, například skrze střídavé čtení či pravidelné zásobování knihami; c) z výpovědí lektorek, jež se nejvíce obávají toho, že jejich dítě textu neporozumí, je patrná jejich ochota a záliba ve vysvětlování a vytváření různorodých příležitostí pro rozvoj čtenářské gramotnosti jak v rámci domácích úkolů, tak při volnočasovém čtení, holistická snaha o prevenci neúspěchů ve čtení, a motivování dětí ke čtení čtením samotným. Závěry studie jsou vysvětlovány v kontextu sebedeterminační teorie a diskuse o vlivu socioekonomického statusu rodičů na jejich zapojení do vzdělávání dětí.

Návaznosti

• MUNI/A/1028/2017, interní kód MU: Název: Od formálního vzdělávání k informálnímu učení: výzkum procesů učení

Investor: Masarykova univerzita, Od formálního vzdělávání k informálnímu učení: výzkum procesů učení, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty