Nejsou rohy jako rohy: Vztah moderního pohanství a satanismu

VRZAL, Miroslav a Matouš VENCÁLEK. Nejsou rohy jako rohy: Vztah moderního pohanství a satanismu. Sacra. Masarykova univerzita, 2016, roč. 14, č. 2, s. 37-53. ISSN 1214-5351.

Základní údaje

• Originální název: Nejsou rohy jako rohy: Vztah moderního pohanství a satanismu
• Název anglicky: Not All Horns are the Same: The Relationship Between Modern Paganism and Satanism
• Autoři: VRZAL, Miroslav a Matouš VENCÁLEK.
• Vydání: Sacra, Masarykova univerzita, 2016, 1214-5351.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60304 Religious studies
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: satanismus; pohanství; čarodějnictví; satanistická panika; uctívání Ďábla
• Klíčová slova anglicky: Satanism; Paganism; witchcraft; satanic panic; Devil-worship
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Článek se soustředí na vztah moderního pohanství a satanismu, a to na úrovni nejvýznamnějších pohanských a satanistických organizací a proudů. Ukazuje, že vztah pohanství a satanismu je poměrně asymetrický. Na jedné straně je do značné míry formován defenzivností pohanů vůči spojování pohanství (obzvláště moderního čarodějnictví) se satanismem v kontextu tzv. satanské paniky a dřívějšího vnímání čarodějnictví jako uctívání Ďábla. Pohanství se tak od satanismu většinově distancuje. V rámci pohanství je satanismus často chápán jako součást křesťanství a Satan také není běžně součástí pohanských panteonů. Na druhé straně satanismus většinou nekoresponduje s představami o uctívání křesťanského Ďábla a krvavých obětech, které prezentovala satanská panika. Ďábel je v satanismu konceptualizován jako symbol rebelie, progrese, individualismu, těla a sexuality, jako hnací síla vesmíru/přírody, či jako entita, která přináší lidem dar gnóze a vzor pro sebezbožštění. Satanismus také často operuje s odkazy na pohanská božstva a předkřesťanskou pohanskou minulost. Je tedy k pohanství poněkud otevřenější a odkazy na pohanství používá ke konstrukci sebe sama.

Anotace anglicky

The article focuses on the relationship between modern Paganism and Satanism at the level of the most significant Pagan and Satanist organizations and currents. It shows that the relationship of Paganism and Satanism is somewhat asymmetrical. On one hand, it is to a large extent shaped by the defensiveness of Pagans against the connection of Paganism (especially Witchcraft) with Satanism in the context of so called satanic panic and earlier perception of Witchcraft as the Devil-worship. Paganism mostly distances itself from Satanism. Within Paganism, Satanism is often perceived as part of Christianity, and Satan is not usually part of Pagan pantheons. On the other hand, Satanism does not usually correspond to the ideas of satanic panic about the worship of a Christian Devil and bloody sacrifice, because Satan is conceptualized there as a symbol of rebellion, progress, individualism, body and sexuality, as a motive force in Cosmos/Nature, or as an entity that brings people the gift of gnosis and a model to self-deification. Satanism also often operates with references to Pagan deities and the pre-Christian pagan past. It is somewhat more receptive to Paganism, and references to Paganism are commonly used in constructing oneself.