2018
Over the Sea: Real and Fictitious Land in Ancient Narratives
PETROVIĆOVÁ, KatarinaZákladní údaje
Originální název
Over the Sea: Real and Fictitious Land in Ancient Narratives
Název česky
Přes moře: skutečná a fiktivní krajina v antickém vyprávění
Autoři
PETROVIĆOVÁ, Katarina (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
21st Annual Mediterranean Studies Association International Congress; Sant' Anna Institute; Sorrento, Italy; May 30 - June 2, 2018, 2018
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60206 Specific literatures
Stát vydavatele
Itálie
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00103056
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
antické narativy; literární krajina; topos cesty; epos; dialog; román
Klíčová slova anglicky
ancient narratives; literary land; journey as a literary topic; epic; dialogue; novel
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 21. 2. 2019 16:05, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
There is no doubt that ancient culture represents the basis of the European literary tradition. Even Homer's epic poems which were regarded the first and the most significant literary product already in the antiquity, reflect the extraordinary importance of overcoming boundaries, discovering the new, and, conversely, returning back to “one's own”. The image of the real world so predominant in the earliest ancient genres of epic poetry and historiography gradually evolved into the literary, fictitious worlds metaphorically depicting the acquiring of knowledge and experience. The aim of the paper is to demonstrate the extent to which the real geography may overlap with a fictitious land, thus creating a unique complex of alienation, loss, wilful pursuit, and, eventually, finding. The ancient novel (especially those by Apuleius and Petronius but also Greek novels) as well as other genres popular in the time of the Second Sophistic (Menippean satire and sophistic discourse), including the later allegorical phantasies inspired by these, may be seen as the representations of the abovementioned tendency.
Česky
Antická literatura stojí na počátku evropské literární tradice. Už její počátek, který sama antika současně vnímala jako první a současně nejvýznamnější literární produkt, Homérovy eposy, reflektuje mimořádnou důležitost překonávání hranic a objevování nového, a naopak návratů zpět ke „svému“. Obraz reálného světa, který v nejstarších antických žánrech, eposu a historiografii, převládá, se postupně proměňuje ve svět literární, fiktivní, metaforicky zobrazující nabývání poznání a zkušeností. Cílem příspěvku je ukázat, do jaké míry může reálná geografie prolnout s fiktivní krajinou a vytvořit jedinečný celek odcizení a ztráty, cíleného hledání a nacházení. Jako reprezentativní žánr přitom vnímám antický román (zejména Apuleiův a Petroniův, ale i řecké romány) a další žánry oblíbené v období druhé sofistiky (menippská satira a sofistická řeč) a jím inspirované pozdní alegorické fantazie. Stranou pozornosti ovšem nemůže zůstat ani filozofický dialog a na něj navazující žánry.
Návaznosti
| MUNI/A/0916/2017, interní kód MU |
|