PAŘIL, Petr, Marek POLÁŠEK, Michal STRAKA, Vendula POLÁŠKOVÁ, Barbora LOSKOTOVÁ, Alena DOSTÁLOVÁ a Světlana ZAHRÁDKOVÁ. Tahle země není pro mokrý, aneb sucho za zrcadlem. In Sborník abstraktů XVIII. konference ČLS a SLS, p. 73. 2018.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Tahle země není pro mokrý, aneb sucho za zrcadlem
Název anglicky No country for wet creatures alias drought through the looking glass
Autoři PAŘIL, Petr (203 Česká republika, garant, domácí), Marek POLÁŠEK (203 Česká republika), Michal STRAKA (203 Česká republika), Vendula POLÁŠKOVÁ (203 Česká republika), Barbora LOSKOTOVÁ (203 Česká republika), Alena DOSTÁLOVÁ (203 Česká republika) a Světlana ZAHRÁDKOVÁ (203 Česká republika).
Vydání Sborník abstraktů XVIII. konference ČLS a SLS, p. 73, 2018.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Obor 10617 Marine biology, freshwater biology, limnology
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14310/18:00103303
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky klimatická změna; vysychání toků; vodní bezobratlí; terestrické prostředí
Klíčová slova anglicky climate change; stream drying; aquatic macroinvertebrates; terrestrial environment
Změnil Změnila: Mgr. Alena Dostálová, učo 423307. Změněno: 7. 1. 2019 17:29.
Anotace
Vysychající toky zůstávaly dlouho na okraji zájmu hydrobiologů, což se výrazně změnilo s narůstajícími projevy klimatické změny, zejména pak se současnými dopady vícesezonního sucha. V některých oblastech jižní Moravy je často po vlnách vedra obtížné najít tekoucí potok, pokud není dotován vodou z čistírny. Některá koryta se tak změní na větší část roku v terestrické ekosystémy, které jsou sice bez povrchové vody, nikoliv však bez oživení. Určitá část vodních bezobratlých je schopna přežívat ve vlhkém substrátu dna, kde úspěšnost přežití celého společenstva závisí nejen na struktuře substrátu dna (a zejména jeho průchodnosti), ale i na celkové bohatosti mesohabitatů. Pro terestrické bezobratlé znamená vyschnutí vznik nového, zcela obnaženého habitatu, kterých se v naší zarůstající krajině nedostává, a který může být biologicky jedinečný. Vyschlá koryta jsou zároveň zajímavým biotopem i pro suchozemské obratlovce - na počátku vyschnutí jako koncentrovaný zdroj potravy či později jako dobře průchozí migrační koridor. Trvalejší tůně (zejména napájené prameny) pak mohou být nejen vhodným refugiem (zvláště pro ryby), ale zároveň se v nich dočasně formuje komunita výrazně odlišná od společenstva kontinuálního toku. Podzimní (a v posledních letech spíše zimní) zaplavení koryta pak přichází v období nižších teplot, kdy je již rekolonizace velmi pomalá. Pokud se rozsáhlé vyschnutí úseku opakuje několik let za sebou, dochází k postupné selekci k suchu nejodolnějších vodních bezobratlých a transformaci celého společenstva. Tyto procesy jsou ještě akcelerovány dalšími stresory jako antropickým znečištěním, morfologickou degradací toku či změnami využití krajiny. Příspěvek je přehledem výzkumných aktivit podpořených grantem INTER-COST (LTC17017) navazujícím na projekt BIOSUCHO (www.sucho.eu).
Anotace anglicky
Vysychající toky zůstávaly dlouho na okraji zájmu hydrobiologů, což se výrazně změnilo s narůstajícími projevy klimatické změny, zejména pak se současnými dopady vícesezonního sucha. V některých oblastech jižní Moravy je často po vlnách vedra obtížné najít tekoucí potok, pokud není dotován vodou z čistírny. Některá koryta se tak změní na větší část roku v terestrické ekosystémy, které jsou sice bez povrchové vody, nikoliv však bez oživení. Určitá část vodních bezobratlých je schopna přežívat ve vlhkém substrátu dna, kde úspěšnost přežití celého společenstva závisí nejen na struktuře substrátu dna (a zejména jeho průchodnosti), ale i na celkové bohatosti mesohabitatů. Pro terestrické bezobratlé znamená vyschnutí vznik nového, zcela obnaženého habitatu, kterých se v naší zarůstající krajině nedostává, a který může být biologicky jedinečný. Vyschlá koryta jsou zároveň zajímavým biotopem i pro suchozemské obratlovce - na počátku vyschnutí jako koncentrovaný zdroj potravy či později jako dobře průchozí migrační koridor. Trvalejší tůně (zejména napájené prameny) pak mohou být nejen vhodným refugiem (zvláště pro ryby), ale zároveň se v nich dočasně formuje komunita výrazně odlišná od společenstva kontinuálního toku. Podzimní (a v posledních letech spíše zimní) zaplavení koryta pak přichází v období nižších teplot, kdy je již rekolonizace velmi pomalá. Pokud se rozsáhlé vyschnutí úseku opakuje několik let za sebou, dochází k postupné selekci k suchu nejodolnějších vodních bezobratlých a transformaci celého společenstva. Tyto procesy jsou ještě akcelerovány dalšími stresory jako antropickým znečištěním, morfologickou degradací toku či změnami využití krajiny. Příspěvek je přehledem výzkumných aktivit podpořených grantem INTER-COST (LTC17017) navazujícím na projekt BIOSUCHO (www.sucho.eu).
Návaznosti
LTC17017, projekt VaVNázev: Validace bioindikačních metod jako nástrojů pro udržitelný management středoevropských vysychavých toků a přenos těchto metod do praxe (Akronym: InterStreaM)
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Validace bioindikačních metod jako nástrojů pro udržitelný management středoevropských vysychavých toků a přenos těchto metod do praxe, INTER-COST
VytisknoutZobrazeno: 26. 4. 2024 12:43