a 2018

Tahle země není pro mokrý, aneb sucho za zrcadlem

PAŘIL, Petr, Marek POLÁŠEK, Michal STRAKA, Vendula POLÁŠKOVÁ, Barbora LOSKOTOVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Tahle země není pro mokrý, aneb sucho za zrcadlem

Název anglicky

No country for wet creatures alias drought through the looking glass

Autoři

PAŘIL, Petr (203 Česká republika, garant, domácí), Marek POLÁŠEK (203 Česká republika), Michal STRAKA (203 Česká republika), Vendula POLÁŠKOVÁ (203 Česká republika), Barbora LOSKOTOVÁ (203 Česká republika), Alena DOSTÁLOVÁ (203 Česká republika) a Světlana ZAHRÁDKOVÁ (203 Česká republika)

Vydání

Sborník abstraktů XVIII. konference ČLS a SLS, p. 73, 2018

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

10617 Marine biology, freshwater biology, limnology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14310/18:00103303

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

Klíčová slova česky

klimatická změna; vysychání toků; vodní bezobratlí; terestrické prostředí

Klíčová slova anglicky

climate change; stream drying; aquatic macroinvertebrates; terrestrial environment
Změněno: 7. 1. 2019 17:29, Mgr. Alena Dostálová

Anotace

V originále

Vysychající toky zůstávaly dlouho na okraji zájmu hydrobiologů, což se výrazně změnilo s narůstajícími projevy klimatické změny, zejména pak se současnými dopady vícesezonního sucha. V některých oblastech jižní Moravy je často po vlnách vedra obtížné najít tekoucí potok, pokud není dotován vodou z čistírny. Některá koryta se tak změní na větší část roku v terestrické ekosystémy, které jsou sice bez povrchové vody, nikoliv však bez oživení. Určitá část vodních bezobratlých je schopna přežívat ve vlhkém substrátu dna, kde úspěšnost přežití celého společenstva závisí nejen na struktuře substrátu dna (a zejména jeho průchodnosti), ale i na celkové bohatosti mesohabitatů. Pro terestrické bezobratlé znamená vyschnutí vznik nového, zcela obnaženého habitatu, kterých se v naší zarůstající krajině nedostává, a který může být biologicky jedinečný. Vyschlá koryta jsou zároveň zajímavým biotopem i pro suchozemské obratlovce - na počátku vyschnutí jako koncentrovaný zdroj potravy či později jako dobře průchozí migrační koridor. Trvalejší tůně (zejména napájené prameny) pak mohou být nejen vhodným refugiem (zvláště pro ryby), ale zároveň se v nich dočasně formuje komunita výrazně odlišná od společenstva kontinuálního toku. Podzimní (a v posledních letech spíše zimní) zaplavení koryta pak přichází v období nižších teplot, kdy je již rekolonizace velmi pomalá. Pokud se rozsáhlé vyschnutí úseku opakuje několik let za sebou, dochází k postupné selekci k suchu nejodolnějších vodních bezobratlých a transformaci celého společenstva. Tyto procesy jsou ještě akcelerovány dalšími stresory jako antropickým znečištěním, morfologickou degradací toku či změnami využití krajiny. Příspěvek je přehledem výzkumných aktivit podpořených grantem INTER-COST (LTC17017) navazujícím na projekt BIOSUCHO (www.sucho.eu).

Anglicky

Vysychající toky zůstávaly dlouho na okraji zájmu hydrobiologů, což se výrazně změnilo s narůstajícími projevy klimatické změny, zejména pak se současnými dopady vícesezonního sucha. V některých oblastech jižní Moravy je často po vlnách vedra obtížné najít tekoucí potok, pokud není dotován vodou z čistírny. Některá koryta se tak změní na větší část roku v terestrické ekosystémy, které jsou sice bez povrchové vody, nikoliv však bez oživení. Určitá část vodních bezobratlých je schopna přežívat ve vlhkém substrátu dna, kde úspěšnost přežití celého společenstva závisí nejen na struktuře substrátu dna (a zejména jeho průchodnosti), ale i na celkové bohatosti mesohabitatů. Pro terestrické bezobratlé znamená vyschnutí vznik nového, zcela obnaženého habitatu, kterých se v naší zarůstající krajině nedostává, a který může být biologicky jedinečný. Vyschlá koryta jsou zároveň zajímavým biotopem i pro suchozemské obratlovce - na počátku vyschnutí jako koncentrovaný zdroj potravy či později jako dobře průchozí migrační koridor. Trvalejší tůně (zejména napájené prameny) pak mohou být nejen vhodným refugiem (zvláště pro ryby), ale zároveň se v nich dočasně formuje komunita výrazně odlišná od společenstva kontinuálního toku. Podzimní (a v posledních letech spíše zimní) zaplavení koryta pak přichází v období nižších teplot, kdy je již rekolonizace velmi pomalá. Pokud se rozsáhlé vyschnutí úseku opakuje několik let za sebou, dochází k postupné selekci k suchu nejodolnějších vodních bezobratlých a transformaci celého společenstva. Tyto procesy jsou ještě akcelerovány dalšími stresory jako antropickým znečištěním, morfologickou degradací toku či změnami využití krajiny. Příspěvek je přehledem výzkumných aktivit podpořených grantem INTER-COST (LTC17017) navazujícím na projekt BIOSUCHO (www.sucho.eu).

Návaznosti

LTC17017, projekt VaV
Název: Validace bioindikačních metod jako nástrojů pro udržitelný management středoevropských vysychavých toků a přenos těchto metod do praxe (Akronym: InterStreaM)
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Validace bioindikačních metod jako nástrojů pro udržitelný management středoevropských vysychavých toků a přenos těchto metod do praxe, INTER-COST