PAŘIL, Petr, Marek POLÁŠEK, Michal STRAKA, Vendula POLÁŠKOVÁ, Barbora LOSKOTOVÁ, Alena DOSTÁLOVÁ and Světlana ZAHRÁDKOVÁ. Tahle země není pro mokrý, aneb sucho za zrcadlem (No country for wet creatures alias drought through the looking glass). In Sborník abstraktů XVIII. konference ČLS a SLS, p. 73. 2018.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Tahle země není pro mokrý, aneb sucho za zrcadlem
Name (in English) No country for wet creatures alias drought through the looking glass
Authors PAŘIL, Petr (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Marek POLÁŠEK (203 Czech Republic), Michal STRAKA (203 Czech Republic), Vendula POLÁŠKOVÁ (203 Czech Republic), Barbora LOSKOTOVÁ (203 Czech Republic), Alena DOSTÁLOVÁ (203 Czech Republic) and Světlana ZAHRÁDKOVÁ (203 Czech Republic).
Edition Sborník abstraktů XVIII. konference ČLS a SLS, p. 73, 2018.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Conference abstract
Field of Study 10617 Marine biology, freshwater biology, limnology
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
RIV identification code RIV/00216224:14310/18:00103303
Organization unit Faculty of Science
Keywords (in Czech) klimatická změna; vysychání toků; vodní bezobratlí; terestrické prostředí
Keywords in English climate change; stream drying; aquatic macroinvertebrates; terrestrial environment
Changed by Changed by: Mgr. Alena Dostálová, učo 423307. Changed: 7/1/2019 17:29.
Abstract
Vysychající toky zůstávaly dlouho na okraji zájmu hydrobiologů, což se výrazně změnilo s narůstajícími projevy klimatické změny, zejména pak se současnými dopady vícesezonního sucha. V některých oblastech jižní Moravy je často po vlnách vedra obtížné najít tekoucí potok, pokud není dotován vodou z čistírny. Některá koryta se tak změní na větší část roku v terestrické ekosystémy, které jsou sice bez povrchové vody, nikoliv však bez oživení. Určitá část vodních bezobratlých je schopna přežívat ve vlhkém substrátu dna, kde úspěšnost přežití celého společenstva závisí nejen na struktuře substrátu dna (a zejména jeho průchodnosti), ale i na celkové bohatosti mesohabitatů. Pro terestrické bezobratlé znamená vyschnutí vznik nového, zcela obnaženého habitatu, kterých se v naší zarůstající krajině nedostává, a který může být biologicky jedinečný. Vyschlá koryta jsou zároveň zajímavým biotopem i pro suchozemské obratlovce - na počátku vyschnutí jako koncentrovaný zdroj potravy či později jako dobře průchozí migrační koridor. Trvalejší tůně (zejména napájené prameny) pak mohou být nejen vhodným refugiem (zvláště pro ryby), ale zároveň se v nich dočasně formuje komunita výrazně odlišná od společenstva kontinuálního toku. Podzimní (a v posledních letech spíše zimní) zaplavení koryta pak přichází v období nižších teplot, kdy je již rekolonizace velmi pomalá. Pokud se rozsáhlé vyschnutí úseku opakuje několik let za sebou, dochází k postupné selekci k suchu nejodolnějších vodních bezobratlých a transformaci celého společenstva. Tyto procesy jsou ještě akcelerovány dalšími stresory jako antropickým znečištěním, morfologickou degradací toku či změnami využití krajiny. Příspěvek je přehledem výzkumných aktivit podpořených grantem INTER-COST (LTC17017) navazujícím na projekt BIOSUCHO (www.sucho.eu).
Abstract (in English)
Vysychající toky zůstávaly dlouho na okraji zájmu hydrobiologů, což se výrazně změnilo s narůstajícími projevy klimatické změny, zejména pak se současnými dopady vícesezonního sucha. V některých oblastech jižní Moravy je často po vlnách vedra obtížné najít tekoucí potok, pokud není dotován vodou z čistírny. Některá koryta se tak změní na větší část roku v terestrické ekosystémy, které jsou sice bez povrchové vody, nikoliv však bez oživení. Určitá část vodních bezobratlých je schopna přežívat ve vlhkém substrátu dna, kde úspěšnost přežití celého společenstva závisí nejen na struktuře substrátu dna (a zejména jeho průchodnosti), ale i na celkové bohatosti mesohabitatů. Pro terestrické bezobratlé znamená vyschnutí vznik nového, zcela obnaženého habitatu, kterých se v naší zarůstající krajině nedostává, a který může být biologicky jedinečný. Vyschlá koryta jsou zároveň zajímavým biotopem i pro suchozemské obratlovce - na počátku vyschnutí jako koncentrovaný zdroj potravy či později jako dobře průchozí migrační koridor. Trvalejší tůně (zejména napájené prameny) pak mohou být nejen vhodným refugiem (zvláště pro ryby), ale zároveň se v nich dočasně formuje komunita výrazně odlišná od společenstva kontinuálního toku. Podzimní (a v posledních letech spíše zimní) zaplavení koryta pak přichází v období nižších teplot, kdy je již rekolonizace velmi pomalá. Pokud se rozsáhlé vyschnutí úseku opakuje několik let za sebou, dochází k postupné selekci k suchu nejodolnějších vodních bezobratlých a transformaci celého společenstva. Tyto procesy jsou ještě akcelerovány dalšími stresory jako antropickým znečištěním, morfologickou degradací toku či změnami využití krajiny. Příspěvek je přehledem výzkumných aktivit podpořených grantem INTER-COST (LTC17017) navazujícím na projekt BIOSUCHO (www.sucho.eu).
Links
LTC17017, research and development projectName: Validace bioindikačních metod jako nástrojů pro udržitelný management středoevropských vysychavých toků a přenos těchto metod do praxe (Acronym: InterStreaM)
Investor: Ministry of Education, Youth and Sports of the CR, INTER-COST
PrintDisplayed: 22/5/2024 05:37