2018
Comparison of the Introductory Passages of Croatian, Serbian and Bosnian Grammars
KREJČÍ, PavelZákladní údaje
Originální název
Comparison of the Introductory Passages of Croatian, Serbian and Bosnian Grammars
Název česky
Kontrastivní pohled na obsahy úvodních kapitol v mluvnicích chorvatštiny, srbštiny a bosenštiny
Autoři
KREJČÍ, Pavel ORCID (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Filologičeski forum, Sofija, Fakultet po slavjanski filologii, Sofijski universitet "Sv. Kliment Ochridski" 2018, 2367-8119
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60203 Linguistics
Stát vydavatele
Bulharsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00103508
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
srbský jazyk;chorvatský jazyk;bosenský jazyk;výuka dějin jihoslovanských jazyků
Klíčová slova anglicky
Serbian language;Croatian language;Bosnian language;history of South Slavonic languages teaching
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 3. 2019 09:28, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
The paper compares different ways of description of the language history of the Serbs, Croats, Bosniaks and Montenegrins, and sociolinguistic issues in this regard, as shown in the introduction of some grammars of Serbian, Croatian and Bosnian languages. In the analyzed grammars we can be observe the following: more or less the same view on classification of South Slavic languages; as far as the pre-standard period, views differ mainly in the Bosniak grammar; most disagreements in all grammars appear in connection with interpreting the events of the nineteenth and twentieth centuries. These findings illustrate the difficulties faced by the teachers and students of the history of South Slavonic philologies and Balkan studies at Masaryk University in Brno, Czechia.
Česky
Článek srovnává různé způsoby popisu dějin jazyka Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců, respektive sociolingvistické problematiky s tím spojené, jak je uvádějí úvodní kapitoly některých mluvnic srbského, chorvatského a bosenského jazyka. V analyzovaných gramatikách jsme zjistili toto: víceméně totožný pohled převládá na klasifikaci jihoslovanských jazyků; pokud jde o předstandardní období, odlišné jsou především názory a interpretace v bosňácké gramatice; největší nesoulad je v analyzovaných gramatikách patrný u interpretací událostí z 19. a 20. století. Tyto závěry slouží jako ilustrace obtíží, s nimiž se setkávají vyučující dějin jihoslovanských jazyků a rovněž studenti jihoslovanských filologií a balkanistiky na Masarykově univerzitě v Brně.