C 2018

Lingvonyma v ústavách postjugoslávských státních útvarů (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora)

KREJČÍ, Pavel

Základní údaje

Originální název

Lingvonyma v ústavách postjugoslávských státních útvarů (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora)

Název anglicky

Linguonyms in the Constitutions of post-Yugoslav Countries (Croatia, Bosnia and Herzegovina, Serbia and Montenegro)

Vydání

1. vyd. Ostrava, Area Slavica 2 (Slovanské jazyky ve světle termínu), od s. 23-39, 17 s. 2018

Nakladatel

Ostravská univerzita, Filozofická fakulta

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60202 Specific languages

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/18:00103533

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-7599-008-2

Klíčová slova česky

ústavní články o jazycích; ústavy postjugoslávských republik po roce 1992

Klíčová slova anglicky

constitutional articles on languages; constitutions of post-Yugoslav republics after 1992

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 4. 4. 2019 11:43, Mgr. Igor Hlaváč

Anotace

V originále

Text analyzuje ústavní články o jazycích v ústavách postjugoslávských zemí po roce 1992, v nichž byla před tímto rokem úředním jazykem srbochorvatština, tj. Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory. V Chorvatsku se po roce 1990 lingvonymum v ústavě již neměnilo, lingvistický i mediální diskurz byl ve znamení boje za očištění chorvatštiny od srbských jazykových prvků (ať už skutečných, nebo domnělých), který měl často puristický charakter. V Srbsku a Černé Hoře bylo v letech 1991–1992 zaměněno lingvonymum srbochorvatský za srbský, zákonem z r. 1996 byla v úředním styku v Srbsku povolena jen ekavská varianta srbštiny, nová srbská ústava z r. 2006 již fonetickou variantu neupřesňuje. Nová černohorská ústava z r. 2007 naopak poprvé oficializuje lingvonymum černohorský. Nejsložitější národnostní i jazyková situace byla v Bosně a Hercegovině a tato situace měla přirozeně vliv i na peripetie kolem ústavních článků o jazyce v konstitucích Bosny a Hercegoviny, Federace BaH a Republiky srbské. Na obranu či podporu jazyků, které ve sledovaných národních prostředích zaměnily srbochorvatštinu, byly vydány různě rozsáhlé deklaratorní texty (1994 v Černé Hoře a 1995 v Austrálii o černohorštině, 1995 a 2007 v Chorvatsku, 1998 a 2007 v Srbsku, 2002 a 2017 v Bosně a Hercegovině, v druhém případě jako jediném ze všech na podporu antinacionalistického přístupu).

Anglicky

The text analyzes the constitutional articles about languages of post-Yugoslav countries (after 1992), former „Serbo-Croatian“ federal republics: Croatia, Bosnia & Herzegovina, Serbia and Montenegro. In Croatia after 1990 the linguonym in the constitution was no longer altered, the linguistic and media discourse showed of the struggle to purify the Croatian from Serbian language elements (whether real or supposed), which often had a purist character. In Serbia and Montenegro in 1991–1992 the linguonym Serbo-Croatian was changed for Serbian; in 1996 by the law in official contacts was only allowed the ekavian version of Serbian, the new Serbian constitution of 2006 does not specify the phonetic variant. The new Montenegrin constitution from 2007, on the other hand, for the first time officializes the linguonym „Montenegrin language“. The most complex national and language situation was in Bosnia & Herzegovina, and this situation naturally also affected the problems connected with the constitutional articles about language in the constitutions of Bosnia & Herzegovina, the Federation of Bosnia & Herzegovina and the Republic of Srpska. In the defense or support of the languages that replaced the Serbo-Croatian language in the monitored nations, various declarative texts were issued (1994 in Montenegro and 1995 in Australia about Montenegrin, 1995 and 2007 in Croatia, 1998 and 2007 in Serbia, 2002 and 2017 in Bosnia & Herzegovina, and the only one in favor of an antinationalist approach was the second one).

Návaznosti

MUNI/A/0900/2016, interní kód MU
Název: Vnější a vnitřní vazby, souvislosti a kontexty ve slovanských literaturách, jazycích a kulturách
Investor: Masarykova univerzita, Vnější a vnitřní vazby, souvislosti a kontexty ve slovanských literaturách, jazycích a kulturách, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty

Přiložené soubory

Krejci_Lingvonyma_v_ustavach2_Ostrava2017.pdf
Požádat o autorskou verzi souboru