2018
Jan Patočka a T. G. Masaryk
ZOUHAR, JanZákladní údaje
Originální název
Jan Patočka a T. G. Masaryk
Název anglicky
Jan Patočka and T. G. Masaryk
Autoři
ZOUHAR, Jan (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Brno, Jan Patočka a Naše doba, od s. 12-22, 11 s. 2018
Nakladatel
Masarykova univerzita
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00103588
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-210-8958-7
Klíčová slova česky
Masaryk; Patočka; dějiny
Klíčová slova anglicky
Masaryk; Patočka; History
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 14. 3. 2019 09:43, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
Masaryk patřil k osobnostem, kterým se Jan Patočka věnoval po celou dobu své tvůrčí dráhy. V roce 1938 se Patočka hlásí k základu Masarykova myšlení, k ideji evropské vzdělanosti. V roce 1946 je pro Patočku Masaryk podnětem k analýze hloubky mravní a duchovní krize způsobené válkou. Nejobsáhlejší Patočkova historická studie o Masarykovi je z počátku padesátých let, je věnována hilsneriádě a byla nazvána Masaryk v boji proti antisemitismu. Kritický vztah k Masarykově filozofii vyjádřil Jan Patočka v koncepci připravované obnovy Ústavu TGM v roce 1968, rozpory v Masarykově myšlení představují pro Jana Patočku výzvu a úkol pro další filozofickou práci. V sedmdesátých letech se Patočka věnoval filozofickému hodnocení Masarykových politických aktivit, zejména jeho zakladatelské roli při vzniku československého státu, a vytvořil dvě významné studie Pokus o českou národní filozofii a jeho nezdar a Kolem Masarykovy filozofie náboženství. Patočkovo hodnocení Masarykova filozofického výkonu měnilo, Patočkovi se jevila Masarykova filozofická koncepce vnitřně rozporná, kriticky se vyjádřil i k Masarykově filosofii dějin. Masaryk podle něho sice správně vidí fenomén krize a nutnost jejího překonání, právem zdůrazňuje potřebu činné odpovědnosti a mravnosti, ale jeho pozitivistický racionalismus neumožňuje filozoficky této odpovědnosti porozumět.
Anglicky
Masaryk was one of the personalities whose work Jan Patočka studied throughout his whole career. In 1938 Patočka subscribed to the key idea of Masaryks philosophy – the idea of European scholarship. In 1946 Masaryk became an impetus for Patočkas analysis of the depths of the moral and spiritual crisis caused by World War II. Patočkas most extensive historical work on Masaryk comes from the early 50s. It focuses on the Hilsner affair and bears the title Masaryk in his fight against antisemitism. Patočkas critical stance towards Masaryk was reflected in the conception of the reconstruction of the TGM Institute in 1968. Contradictions in Masaryks thought presented challenges for Patočka and a stimulus for his further philosophical work. In 1970s, Patočka focused on a philosophical assessment of Masaryks political activities, especially his foundational role in the constitution of Czechoslovakia, and wrote two significant studies An Attempt at Czech National Philosophy and its Failure, and On Masaryks Philosophy of Religion. Patočkas assessment of Masaryks philosophical work varied. He regarded Masaryk’s philosophical theory contradictory and also questioned Masaryks philosophy of history. In his opinion, Masaryk correctly depicted the phenomenon of crisis and the necessity of its overcoming, and rightly emphasised the need for active responsibility and ethics, but his positivistic rationalism did not enable to capture the responsibility philosophically.
Návaznosti
| MUNI/A/0837/2016, interní kód MU |
|