Právo znát genetický původ jako součást osobnostních práv dítěte počatého anonymním způsobem

VALC, Jakub. Právo znát genetický původ jako součást osobnostních práv dítěte počatého anonymním způsobem. Právník. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2018, roč. 157, č. 9, s. 750-762. ISSN 0231-6625.

Základní údaje

• Originální název: Právo znát genetický původ jako součást osobnostních práv dítěte počatého anonymním způsobem
• Název anglicky: Right to knowledge of genetic origin as a part of the personality rights of the anonymously conceived child
• Autoři: VALC, Jakub (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Právník, Praha, Ústav státu a práva AV ČR, 2018, 0231-6625.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Odkaz na celý text článku
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/18:00103592
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Klíčová slova česky: umělé oplodnění; anonymní dárcovství; právo na soukromí; právo znát svůj původ; dítě; dárce
• Klíčová slova anglicky: Artificial insemination; anonymous donation; right to privacy; right to knowledge of origin; child; donor
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Právo na soukromí je považováno za jedno ze základních práv každého člověka a je chráněno nejen na mezinárodní či ústavní, ale také zákonné úrovni. V tomto kontextu je možné vycházet rovněž z právní úpravy zakotvené v novém občanském zákoníku, který na více místech poskytuje soukromoprávní ochranu osobnosti člověka. Jedná se již ze své podstaty o poměrně širokou kategorii, pod níž ovšem můžeme s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva výkladově subsumovat také ochranu soukromého a rodinného života, včetně práva znát svůj původ a okolnosti narození. Nelze zajisté zpochybnit, že tento aspekt osobnosti člověka je tradičním psychologickým, sociologických a také právním tématem, a to v kontextu již historicky uplatňovaného institutu osvojení. V současné době se ovšem ve společnosti čím dál více prosazují moderní biomedicínské technologie, které stanovují zcela nová pravidla a eticko-právní otázky. Jinak tomu není ani v případě asistované reprodukce a souvisejícího legislativního požadavku na anonymitu dárcovství pohlavních buněk, čímž dle našeho názoru ze strany státu dochází nejen k faktickému znemožnění navázání rodinných vazeb, ale také k zásahu do práva na soukromí a osobnostních práv.

Anotace anglicky

The right to privacy is considered to be one of the fundamental rights of every person and is protected not only at international or constitutional, but also legal level. In this context, it is possible to rely on the legal provisions of the new Civil Code, which in several places provides private protection for the personality of a person. It is, by its very nature, a fairly broad category, in which we can in the light of the case law of the European Court of Human Rights include also the protection of private and family life, including the right to knowledge of origin and the circumstances of the birth. It can not be disputed that this aspect of personality is a traditional psychological, sociological and legal issue, also in the context with a historically applied adoption system. At present, however, are new rules and ethical-legal questions in this area provided by modern biomedical technologies, which are increasingly being promoted in society. This issue is than connected also with the assisted reproduction and related legislative requirement for the anonymity of gamete donation, which, in our opinion has a consequence, that state de facto prevents establish of family ties and interferences with the right to privacy and personality rights.