k 2018

Autonomní a heteronomní hodnocení profesních kompetencí v dialogu mezi provázejícím učitelem a studentem

KRATOCHVÍLOVÁ, Jana a Hana HORKÁ

Základní údaje

Originální název

Autonomní a heteronomní hodnocení profesních kompetencí v dialogu mezi provázejícím učitelem a studentem

Název česky

Autonomní a heteronomní hodnocení profesních kompetencí v dialogu mezi provázejícím učitelem a studentem

Název anglicky

Autonomous and heteronomous assessment of professional competences in a dialogue between the mentor teacher and the student

Vydání

XXVI. ročník konference České asociace pedagogického výzkumu Transdisciplinarita v pedagogických vědách, 2018

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

Klíčová slova česky

Autonomní a heteronomní hodnocení; profesní kompetence; provázející učitel; reflektivní model vzdělávání

Klíčová slova anglicky

autonomous and heteronomous assessment; professional competence; mentor teacher; reflective model of teacher training; self-evaluative tool

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 10. 10. 2019 17:28, doc. PaedDr. Hana Horká, CSc.

Anotace

V originále

Podpora efektivního profesního rozvoje studenta učitelství závisí na kvalitě přístupů k praxi ve vysokoškolském vzdělávání a učení, konkrétně na strategicky vedené a flexibilní komunitě/společenství praxe, které mohou mít podobu mentoringu, reflektivních debat po vyučování apod.). Staronové diskuse o redukci „napětí“ mezi teorií a praxí v přípravě učitelů vedou k různým návrhům (k přijetí konceptu duálních epistemologií, tzn. v propojení teoretických znalostí o výuce se zkušenostním učením (Russel, 2017 a Martin, 2017), k vytváření "příležitosti k učení" nejen studentů učitelství, ale i provázejících učitelů (Sharon Feiman-Nemser a Margret Buchmann,1987, 255-273). Příspěvek prezentuje výsledky výzkumného šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí náhled studentů a provázejících učitelů na vývoj profesních kompetencí studentů na základě konkrétní zkušenosti získané v průběhu tří semestrů praxí. Vzhledem k tomu, že se v přípravném vzdělávání prolíná heteronomní hodnocení profesních kompetencí provázejícími učiteli s autonomním hodnocením studenty v dialogu mezi provázejícími učiteli a studenty, sledujeme rozdíl mezi autonomním hodnocením profesních kompetencí studenty a heteronomním hodnocením provázejícími učiteli a největší pokrok v profesních kompetencích z pohledu obou aktérů hodnocení. Základní výzkumný soubor byl tvořen 71 studenty prezenční formy magisterského studia Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Ke zjišťování byl použit hodnotící arch vlastní konstrukce s 31 položkami, reprezentujícími požadované profesní kompetence v činnostním pojetí. Vyplňovali ho provázející učitelé a studenti a následně vedli společně dialog opřený o argumentaci. Jako výzkumný nástroj jsme zvolili hodnoticí arch vlastní konstrukce Při zpracování dat bylo využito zejména kvantitativního výzkumného přístupu. Výsledky potvrzují, že umožňuje posouzení aktuálního stavu rozvoje profesních kompetencí a následné formulování cílů pro další rozvoj studenta. V závěru studie jsou uvedeny návrhy na zlepšení kvality přípravy provázejících učitelů a práce s (auto)evaluačním nástrojem všemi zainteresovanými účastníky.

Anglicky

In relation with the support of the student teachers´ professional development we deal with the issue concerning a functional interconnection between theoretical knowledge about teaching and experiential learning taking place in the teaching practice. The discussion about reducing the „tension“ between theory and practice in teacher training leads to various proposals, such as the acceptance of the concept of dual epistemologies (Russel, 2017 and Martin, 2017), the effort to create learning opportunities not only for student teachers, but also for the mentor teachers in mutual cooperation between the university teachers and the mentor teachers (Sharon Feiman-Nemser and Margret Buchmann, 1987, p. 255–273). The cooperation within a functional community during the teaching practice can have the form of a summarizing reflective discussion at the end of the teaching practice, in which the mentor teachers´ heteronomous assessment meets with the student teachers´ autonomous assessment. Exploring the difference between the assessment of both participants has become the topic of our research. The submitted article presents the results of a research study aiming at finding out how student teachers and mentor teachers develop a view of the development of the student teachers´ professional competences based on the specific experience gained during the three semesters of teaching practice. The basic research sample consisted of 71 students in full-time master´s degree program in Primary school teacher training. For the purpose of the research we used an evaluation sheet which we created. It consisted of 31 items representing the required, actively understood, professional ompetences. After the mentor teachers and the student teachers filled the evaluation sheet, they led a discussion based on arguments. Quantitative approach was used for data processing. The results confirm that the assessment of the current state of development of professional competences allows the formulation of the goals for the student teachers´ further development.The suggestions how to improve the quality of student teachers´ professional competences are presented at the end of the article, based on the systematic use of the self-evaluation tool by all participants in the teaching practice.