Falešně o vědě a falešná věda

ONDRÁČEK, Tomáš. Falešně o vědě a falešná věda. In Hradecké filozofické dny: Člověk v postfaktické společnosti. 2018.

Základní údaje

Originální název

Falešně o vědě a falešná věda

Název anglicky

Twaddle about Science and Twaddling Science

Autoři

ONDRÁČEK, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Hradecké filozofické dny: Člověk v postfaktické společnosti, 2018

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

50204 Business and management

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14560/18:00103924

Organizační jednotka

Ekonomicko-správní fakulta

Klíčová slova anglicky

scientific publishing; popularization of science; scientific controversies; framing science; inaccuracies; falsehoods

---

Anotace

V originále

Příspěvek se zaobírá problematikou referování o vědě. Jeho cílem je představit jevy, ke kterým dochází nebo může docházet při představování vědeckých výsledků ve veřejném zpravodajství a které mohou výrazně zkreslit předávanou zprávu. Příkladem těchto jevů je vytváření kontroverzí v oblastech, kde kontroverze nepanuje (např. vědecké názory na globální oteplování), emoční manipulace čtenáře pořadím předkládání informací (např. v diskusi o očkování), nedostatečné porozumění originálnímu výzkumu tím, kdo zprávu předkládá (např. výzkum hydrogen sulfidu), nebo přímo přebírání problematických originálních výzkumů (např. výzkum konzumace masa a sobectví). Spolu s představením těchto jevů jsou také položeny otázky: Je užitečné vyvracet nepravdivé informace? Měla by vědecká komunita reagovat na každé nepravdivé sdělení? Jakým způsobem a kdy je vhodné využívat vědu? Jak by měli vědci prezentovat své poznatky? A v neposlední řadě je třeba se ptát: Měli by vědci vždy prezentovat své poznatky veřejnosti? Jak bude ukázáno, jsou nedostatky v referování o vědě způsobeny různorodými příčinami a mají rozdílné projevy i konkrétní dopady.

Anglicky

The paper deals with scientific reporting. It aims to present phenomena that occur or might occur when presenting science and its results in public news and which may significantly distort the message transmitted. Examples of these phenomena are the creation of controversy in areas where it does not exist (eg scientific opinions on global warming), the emotional manipulation of the reader due ordering (eg in the discussion of vaccination), the lack of understanding of original research (eg research hydrogen sulphide), or problematic original research (eg research into meat consumption and selfishness). Together with the introduction of these phenomena, questions are asked: Is it useful to refute false information? Should the scientific community react to every false statement? How and when is it appropriate to use science? How should scientists present their findings? And last but not least, should we ask: Should scientists always present their findings to the public? However, there is no clear answer to these questions. As will be shown, shortcomings in science reporting are due to diverse causes and have different manifestations and specific impacts.