Fekální bakterioterapie v léčbě klostridiové kolitidy

STEBEL, Roman, Radek SVAČINKA, Lenka VOJTILOVÁ, Michaela FREIBERGEROVÁ a Petr HUSA. Fekální bakterioterapie v léčbě klostridiové kolitidy. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, 2018, roč. 67, č. 3, s. 104-109. ISSN 1210-7913.

Základní údaje

Originální název

Fekální bakterioterapie v léčbě klostridiové kolitidy

Název anglicky

Fecal bacteriotherapy in the treatment of Clostridium difficile infection

Autoři

STEBEL, Roman (203 Česká republika, garant, domácí), Radek SVAČINKA (203 Česká republika, domácí), Lenka VOJTILOVÁ (203 Česká republika, domácí), Michaela FREIBERGEROVÁ (203 Česká republika) a Petr HUSA (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie, Praha, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, 2018, 1210-7913

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30303 Infectious Diseases

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 0.397

Kód RIV

RIV/00216224:14110/18:00103996

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

UT WoS

000455471600002

Klíčová slova česky

fekální bakterioterapie; rekurentní klostridiová kolitida; intestinální mikrobiom

Klíčová slova anglicky

fecal bacteriotherapy; recurrent Clostridium difficile colitis; intestinal microbiome

Štítky

14110214, rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Cíl práce: Pomocí prospektivní analýzy posoudit úspěšnost fekální bakterioterapie v léčbě klostridiové kolitidy. Analyzovat, zda některý z faktorů, podle kterých lze léčené pacienty kategorizovat, má statisticky významný vliv na hodnocení léčby z hlediska její úspěšnosti. Materiál a metodika: Ve sledovaném intervalu dvou let (2015–2016) bylo pomocí transplantace střevní mikroflóry léčeno 71 pacientů. Po léčbě byli pacienti osobně nebo telefonicky sledováni. Pokud do osmi týdnů nedošlo k rekurenci kolitidy, byla léčba hodnocena jako úspěšná. Výsledky: Celková úspěšnost fekální bakterioterapie ve studovaném období byla 76 %, přičemž vykazovala statisticky nevýznamný pokles u opakovaných rekurencí. Analýzou podskupin nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v úspěšnosti v závislosti na aplikaci cestou nazoenterální sondy nebo rektálním nálevem. Statisticky signifikantní rozdíl v úspěšnosti nebyl pozorován ani v závislosti na předchozí antibiotické terapii, ani při aplikaci čerstvé nebo rozmrazené suspenze stolice. Ve sledovaném období nebyly pozorovány žádné neočekávané nežádoucí události ani letalita. Závěry: Fekální bakterioterapie je úspěšnou a bezpečnou terapeutickou alternativou pro rekurentní kolitidu vyvolanou Clostridium difficile.

Anglicky

Aim of the thesis: Using a prospective analysis to assess a success of faecal bacteriotherapy in the colitis due to Clostridium difficile therapy. To analyze whether any of the factors according to which the treated patients can be classified, has a statistically significant influence on a treatment assessment from a point of view of its success. Materials and methods: The method was applied to 71 patients during the 2-year study period (2015–2016). After treatment, the patients were followed up by means of personal visits or by phone. If colitis did not recur within eight weeks, the treatment was considered successful. Results: Overall success rate was 76%, with statistically insignificant decline in recurrences. Subgroup analysis did not show any statistically significant difference in success rate between administration via nasoenteral feeding tube and rectal enema. Likewise, there were no statistically significant differences due to prior antibiotic therapy type, nor between the use of fresh and cryo-stored stool suspension. No unexpected adverse events or lethality occurred in the study period. Conclusions: Fecal bacteriotherapy is a successful and safety therapeutic alternative for recurrent C. difficile infections.