1618 České povstání jako evropská krize

KNOZ, Tomáš. 1618 České povstání jako evropská krize (1618 Czech uprising as a Europiam Crisis). In Libor, Jan vedoucí autorského kolektivu. 8 : Osmičky : Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici. 1st ed. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2018, p. 103-123. Mimo edice. ISBN 978-80-7422-640-3.

Basic information

• Original name: 1618 České povstání jako evropská krize
• Name (in English): 1618 Czech uprising as a Europiam Crisis
• Authors: KNOZ, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: 1. vyd. Praha, 8 : Osmičky : Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici, p. 103-123, 21 pp. Mimo edice, 2018.
• Publisher: Nakladatelství Lidové noviny

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Chapter(s) of a specialized book
• Field of Study: 60101 History
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/18:00101311
• Organization unit: Faculty of Arts
• ISBN: 978-80-7422-640-3
• Keywords (in Czech): Dějiny; raný novověk; stavovské povstání; bitva na Bílé hoře; Morava; Karel starší ze Žerotína; František z Ditrichštejna; Karel z Lichtenštejna; císař Ferdinand II. Habsburský
• Keywords in English: History; Early New Age; Bohemian Estates‘ Uprising; White Mountains Battle; Moravia; Charles of Žerotín; Franz of Dietrichstein; Charles of Liechtenstein; Emperor Ferdinand II. of Habsburg
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Rok 1618 bývá obecně považován za jeden z klíčových momentů evropských dějin. Snad proto se jejich popis a často i vyobrazení objevuje snad v každé učebnici evropských a světových dějin. Právě toho roku totiž začala třicetiletá válka, která znamenala přerod nejen ve sféře vojenství, nýbrž v celé evropské civilizaci. Zdá se, že události na Pražském hradě v květnu roku 1618 tvořily symbolický mezník mezi tradiční a novověkou společností. Datum 23. května 2013 je spojováno s pražskou defenestrací jakožto iniciační událostí českého stavovského povstání a zároveň i celoevropské třicetileté války. Zpravidla se s prezentací a interpretací uvedené události lze setkat v širším kontextu, především se uplatňuje v rámci triády‚ pražská defenestrace (1518) – bitva na Bílé hoře (1620) – staroměstská exekuce (1621). V uvedeném kontextu se české povstání stalo součástí dobových interpretací, ale také jedním ze stavebních kamenů novodobého českého národního mýtu. Zatímco v této podobě bývají události vykládány v konturách pražského panoramatu jako určitý specifický jev boje české stavovské demokracii proti Habsburské reakci, ve skutečnosti jde o složitější historický proces. Na jednu stranu nelze zapomínat na komplikované relace mezi jednotlivými zeměmi České koruny a především na osobité pozice Moravy. Na druhé straně je důležitý také celoevropský kontext, jehož prizmatem lze české stavovské povstání vnímat jako jednu ze součástí obecných historických procesů – souboje reformace a protireformace, a také tenze mezi dosavadním mocenským dualismem panovníka a stavů a stále se více prosazujícím barokním absolutismem.

Abstract (in English)

The year 1618 is generally considered to be one of the crucial moments of European history. That might be why their description and often illustrations appear perhaps in every textbook of European and world history, because it was in that year that the Thirty Years’ War began, which meant a transformation not only in the sphere of military matters, but throughout the European civilization. It seems that the events at Prague Castle in May 1618 formed a symbolic milestone between traditional and modern society. The date of 23 May 1618 is connected with Prague defenestration as the initiating event of the Bohemian Estates’ Revolt and also the European-wide Thirty Years’ War. It is usually possible to encounter the presentation and interpretation of the mentioned event in a broader context; it is especially applied within the triad ‘Prague defenestration (1618) – battle at White Mountain (1620) – Old Town Square executions (1621)’. In the given context, the Bohemian Revolt became a component of the period interpretations, but also one of the cornerstones of the modern Czech national myth. Whereas in this form the events are usually interpreted in the contours of the Prague panorama as a specific phenomenon of the struggle of the Czech Estates’ democracy against the Habsburg reaction, it is in fact a more complex historical process. On the one hand, one cannot forget the complicated relations between the individual lands of the Bohemian Crown and especially the unique positions of Moravia. On the other hand, the Europe-wide context is also important, through the prism of which the Czech Estates’ Revolt can be perceived as one of the components of the general historical processes – the dual of the Reformation and Counter-Reformation, and also the tension between the existing power dualism of the sovereign and estates and ever more assertive Baroque absolutism.

Links

• GB14-36521G, research and development project: Name: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání