a 2018

Diferenciální diagnostika a hodnocení mnohočetných plicních uzlů (nodularit) z pohledu radiologa a hrudního chirurga. Naše zkušenosti se značením plicních ložisek pod CT s následnou VTS klínovitou resekcí. (dvojpřednáška – spolupráce intervenčního radiologa a hrudního chirurga).

CHOVANEC, Zdeněk, Vladimír ČERVEŇÁK, Michal BENEJ, Martin PÁRAL, Ivan ČAPOV et. al.

Základní údaje

Originální název

Diferenciální diagnostika a hodnocení mnohočetných plicních uzlů (nodularit) z pohledu radiologa a hrudního chirurga. Naše zkušenosti se značením plicních ložisek pod CT s následnou VTS klínovitou resekcí. (dvojpřednáška – spolupráce intervenčního radiologa a hrudního chirurga).

Název česky

Diferenciální diagnostika a hodnocení mnohočetných plicních uzlů (nodularit) z pohledu radiologa a hrudního chirurga. Naše zkušenosti se značením plicních ložisek pod CT s následnou VTS klínovitou resekcí. (dvojpřednáška – spolupráce intervenčního radiol

Vydání

13. Ostravské chirurgické dny miniinvazivní chirurgie, 2018

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Klíčová slova česky

plicní noduly, značení, VTS, chirugie

Klíčová slova anglicky

pulmonary nodules, marking, VTS, surgery
Změněno: 9. 11. 2018 16:42, MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.

Anotace

V originále

Úvod a cíl sdělení: U pacienta postiženého maligním onemocněním s mnohočetnými plicními uzly většími 1cm se s velkou pravděpodobností jedná o metastázy, naproti tomu u náhodně detekovaných nodularit menších 0,5cm a pacientů bez onkologické anamnézy se s větší pravděpodobností jedná o benigní onemocnění (granulomy, jizvy, popřípadě intrapulmonální lymfatické uzliny). Základním úkolem je rozlišit maligní od benigního onemocnění. K upřesnění etiologie plicních nodularit je nejvhodnější zobrazovací metodou CT vyšetření s následnou biopsií. Mnohdy je možná verifikace ložisek jen za centu torakotomie s následnými konsekvencemi z toho plynoucími. Cílem přednášky je prezentace značení subpleurálních periferních plicních ložisek směsí modrého barviva s jodovou kontrastní látkou navigovaně pod CT kontrolou a následnou VTS extraanatomickou resekcí značené oblasti. Materiál a metody: nejprve probíhá vhodný výběr pacientů na multioborových pneumoonkologicko - chirurgických komisích Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně a Fakultní nemocnice Brno. V případě nutnosti biopsie subpleurálně uložených plicních nodularity jsou pacienti hospitalizováni na I. chirurgické klinice Fakultní nemocnice U sv. Anny. V den plánované operace je provedeno kontrolní CT hrudníku s verifikaci nejoptimálněji uloženého plicního ložiska, jeho označení a následná VTS klínovitá resekce. Označení je provedeno pod CT navigací tenkou jehlou v lokální anestézii 1% mezokainu s aplikací metylenové modře smíchané s jodovou kontrastní látkou, následně je provedeno kontrolní CT s verifikací označeného místa a transfer pacienta na operační sál. Klínovitou resekci označené oblasti se snažíme provést pomocí VTS (multiportal, uniportal) do šedesáti minut od ukončení značení. Výsledky: od listopadu 2017 do srpna 2018 bylo vybráno 15 pacientů vhodných k označení pod CT kontrolou s následnou VTS klínovitou resekcí. U všech bylo provedeno CT v den plánované operace, kdy u dvou pacientů byla operace pro regresi ložiska zrušena. Z následujících 13 pacientů bylo úspěšně provedeno značení dvanáctkrát. U jednoho pacienta nebylo značené ložisko torakoskopicky verifikováno. Závěr: díky značení subpleurálně uložených ložisek jsme schopni provést klínovitou resekci videotorakoskopicky se všemi benefity miniinvazivního přístupu. Průměrná doba hospitalizace byla 4 dny, z toho 1 den na JIP s průměrnou dobou ponechání hrudního drénu 3 dny. Maligní diagnóza byla u šesti z třinácti pacientů.