Distant mores a carmine nostri: The Apologetic Use of a Catalogue of Literary Predecessors in Ovid and Ausonius

OKÁČOVÁ, Marie. Distant mores a carmine nostri: The Apologetic Use of a Catalogue of Literary Predecessors in Ovid and Ausonius. In Roma aeterna MMXVIII: The Afterlife of Ovid in the Culture of Central Europe. 2018.

Základní údaje

Originální název

Distant mores a carmine nostri: The Apologetic Use of a Catalogue of Literary Predecessors in Ovid and Ausonius

Název česky

Distant mores a carmine nostri: Apologetický katalog literárních předchůdců u Ovidia a Ausonia

Autoři

OKÁČOVÁ, Marie (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Roma aeterna MMXVIII: The Afterlife of Ovid in the Culture of Central Europe, 2018

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14640/18:00104515

Organizační jednotka

Centrum jazykového vzdělávání

Klíčová slova česky

Ovidius; Ausonius; cento; literární katalog; apologie; literární fikce; autor; čtenář; interpretace; pozdní antika

Klíčová slova anglicky

Ovid; Ausonius; cento; literary catalogue; apology; literary fictionality; author; reader; interpretation; late antiquity

Štítky

apology, Ausonius, author, Fiction, interpretation, literary catalogue, reader

Příznaky

Mezinárodní význam

---

Anotace

V originále

This paper enquires into the nature of the intertextual relationship existing between Ovid’s catalogue of Greek and Roman precedents included in the second book of his Tristia and the similar catalogue of literary obscenities in Ausonius’ letter addressed to Axius Paulus and attached to his famous Cento Nuptialis. By comparing these two apologetic catalogues in terms of their formal features, content, and function, the paper shows how the echoes of the exiled Augustan poet resonate with and possibly change the overall meaning of Ausonius’ apology. Further, it examines the broader significance this may have within discourse about the fictional nature of literature and especially about the relationship between the author and the reader.

Česky

Příspěvek je věnován povaze intertextuálních vazeb mezi Ovidiovým katalogem řeckých a římských předchůdců ve druhé knize Žalozpěvů a podobným katalogem literárních obscénností v Ausoniově dopise Axiu Paulovi, připojeném k jeho slavnému Svatebnímu centonu. Srovnání obou těchto apologetických katalogů z hlediska jejich formy, obsahu i funkce ukazuje, jak ozvěny z Říma vypovězeného augustovského básníka rezonují s celkovým smyslem Ausoniovy obhajoby, resp. kam posouvají její akcent. Ausoniova recepce Ovidia je také hodnocena v širším kontextu diskurzu o literární fikcionalitě a zejména ve vztahu k dichotomii autor-čtenář.