2018
City spatial structure in case study of the Russian cities Perm and Samara
LNĚNIČKA, LiborZákladní údaje
Originální název
City spatial structure in case study of the Russian cities Perm and Samara
Autoři
LNĚNIČKA, Libor (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Brno, Useful Geography: Transfer from Research to Practice, od s. 482-493, 12 s. 2018
Nakladatel
MUNI Press
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50702 Urban studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14410/18:00104558
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
ISBN
978-80-210-8907-5
UT WoS
000438830300043
Klíčová slova česky
Struktura města; případová studie; městská část; Rusko; Perm; Samara
Klíčová slova anglicky
City structure; case study; city quarter; Russia; Perm; Samara
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 11. 2. 2019 08:53, Dana Nesnídalová
V originále
The Russian Federation, after decline of the Soviet Union in 1991, has changed in many political, economic, socio-cultural and environmental aspects. These changes are visible in morpho-genetic structure of Russian cities. This paper presents a comparison study of two cities located in the European part of the Russian Federation – Perm and Samara. Both cities have many common aspects of historical development. The comparison study describes a sectoral model on demonstration of the development of residential, industrial and leisure time functions. The main objective is to prove joint development of both cities, the biggest flourishing which was the era of the Soviet Union.
Česky
Ruská federace po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 prošla mnohými politickými, ekonomickými, socio-kulturními i environmentálními změnami. Tyto změny se mj. odrážejí i ve vzhledu ruských měst. Příspěvek přináší srovnání dvou měst nacházejících se v evropské části Ruské federace – Permu a Samary. Obě města mají mnoho společných aspektů historického vývoje. Vlastní srovnání je provedeno podle sektorového modelu podle Hoyta (1939) na ukázce vývoje obytných, průmyslových a volnočasových funkcí. Hlavním cílem je dokázat na společný vývoj obou měst, jejichž největší rozkvět byl za éry Sovětského svazu.