Ve zdech labyrintu : Metapoetické reflexe Miguela Torgy

TÓTHOVÁ, Lenka. Ve zdech labyrintu : Metapoetické reflexe Miguela Torgy. In „Rozmanitost jazyků, kultur a pohledů“ Česká romanistika v evropském kontextu - XIX. mezinárodní setkání romanistů (Olomouc, 23.-24.11.2018). 2018.

Základní údaje

• Originální název: Ve zdech labyrintu : Metapoetické reflexe Miguela Torgy
• Název anglicky: Inside the labyrinth : Miguel Torga's metalyrical reflections.
• Autoři: TÓTHOVÁ, Lenka (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: „Rozmanitost jazyků, kultur a pohledů“ Česká romanistika v evropském kontextu - XIX. mezinárodní setkání romanistů (Olomouc, 23.-24.11.2018), 2018.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60205 Literary theory
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/18:00104624
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: mythology; diary; poet; poetry writing; negative categories
• Štítky: kontrola_RIV, rivok

Anotace

Přemítání o básnické tvorbě tvoří významnou složku uměleckých reflexí portugalského básníka Miguela Torgy (1907-1995). Ve svých metapoetických básních často využívá mytologické prvky a postavy. V tomto příspěvku se zaměřím na tři básně z Torgova Deníku z tohoto okruhu, „Labyrint“, „Kalné jezero“ a „Tantalos“. Nejčastěji zastoupeným hrdinou-básníkem je Orfeus, ale také Théseus a Odysseus. Poezii představují jejich ženské protějšky: Eurydika, Ariadna a Pénelopé. Tyto dvě poloviny, básník a poezie, se neustále hledají, nemohou bez sebe existovat, ale zároveň jsou v neustálé tenzi. Jejich shledání je komplikováno a odkládáno (báseň „Labyrint“). Tartaros, Sisyfos a Tantalos naopak představují básníka ve snaze dosáhnout svého ideálu poezie, který je však nepolapitelný (báseň „Tantalos“). Narkissos v deníkových reflexích a básních představuje především touhu po introspekci a přání umělce shlédnout se ve svém díle. Narkissos-básník, který se vzhlíží v zrcadle jezera, však pozoruje svůj odraz v pozměněné, kalné vodě. Nelze za něj proniknout a dosáhnout poznání a propojení subjektu se odrazem („Kalné jezero“). Zmíněné postavy antických mýtů akcentují především dysforický ráz Torgových metapoetických úvah.

Anotace anglicky

Contemplation of poetry is an important component of the artistic reflections of the Portuguese poet Miguel Torga (1907-1995). In his metaphorical poetry, he often uses mythological elements and characters. In this paper I will focus on three poems from Torga's Diary from this circle: Labyrinth, Muddy Waters and Tanthalos. The most frequently represented hero-poet is Orpheus, but also Théseus and Ulysses. Poetry represents their female counterparts: Eurydice, Ariadna and Pénelopé. These two halves, the poet and poetry, are constantly looking for each other, they can not exist without one another, but they are in constant tension. Their reunion is complicated and postponed (the poem "Labyrinth"). Tartaros, Sisyphus and Tantalos, on the other hand, represent the poet in an attempt to achieve his ideal of poetry, which is, however, elusive (the poem "Tanthalos"). Narkissos in diary reflexes and poems is primarily a desire for introspection and an artist's wish to see in his work. Narkissos, a poet who looks up in the mirror of the lake, sees his reflection in altered, muddy water. It can not be penetrated and reach the knowledge and interconnection of the subject with reflection ("Lake of the Dead"). The above-mentioned figures of ancient myths emphasize the dysphoric character of Torga's metaphysical thoughts.

Návaznosti

• MUNI/A/1050/2017, interní kód MU: Název: Románské jazyky a románské literatury (Akronym: ROMJAZLIT)

Investor: Masarykova univerzita, Románské jazyky a románské literatury, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty