Zambrano’s Cave? A Reading of La tumba de Antígona

BELLÓN AGUILERA, José Luis. Zambrano’s Cave? A Reading of La tumba de Antígona. In 5th Czech–Spanish Philosophical Conference: Topics in Spanish Philosophy II, 10th – 11th May 2018, University of Pardubice. 2018.

Základní údaje

• Originální název: Zambrano’s Cave? A Reading of La tumba de Antígona
• Název česky: Zambranina jeskyně? Čtení La tumba de Antigona
• Autoři: BELLÓN AGUILERA, José Luis (724 Španělsko, garant, domácí).
• Vydání: 5th Czech–Spanish Philosophical Conference: Topics in Spanish Philosophy II, 10th – 11th May 2018, University of Pardubice, 2018.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/18:00104922
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Antigona; Zambrano; Sofokles; Fenomenologie; Poezie; Próza
• Klíčová slova anglicky: Antigone; Zambrano; Sophocles; Phenomenology; Poetry; Prose
• Štítky: kontrola_RIV, rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

My paper will deal with the philosophical drama, written in poetry prose, La tumba de Antígona (Antigone’s Tomb) (1967) of Spanish Philosopher María Zambrano (1904-1991). It begins with a reading of Sophocles’ tragedy, exploring, firstly, its political dimension—Ancient Athenian Classical drama as a place for discussion of political theory in radical democracy. Secondly, the article asks why Antigone has generated such fascination in Modern times, considering the otherness of the play, that their ideology and conflicts (i.e., those primarily of ancient 5th century BCE Athenian citizens) were not exactly ours. Then, the article explores Zambrano’s appropriation of Antigone, her “razón poética” and the phenomenological interpretation; it also mentions a 1943 article by the then falangista Antonio Tovar (editor and translator of the Sophoclean drama in 1942). Trauma, Civil War, fascism and migration are the ultimate ghosts in Zambrano’s text. The article finally reflects on what is trans-historical and what is not in Antigone as arch-tragedy.

Anotace česky

Můj článek se zabývá filozofickým dramatem, popsaným v básnické próze La tumba de Antígona (1967) španělské filozofky María Zambrano (1904-1991). Začíná četbou Sofoklovy tragédie a zkoumá především její politickou dimenzi - starověké aténské klasické drama jako místo pro diskusi o politické teorii v radikální demokracii. Za druhé, článek klade otazku, proč Antigone vyvolávala takovou fascinaci v moderní době, vzhledem k odlišnosti hry, ve které ideologie a konflikty (tj. ty, které se primárně týkaly obyvatel Aténského obyvatelstva z 5. století) byly odlišné od těch našich. Článek zkoumá Zambranino přivlastnění Antigony, její "razón poética" a fenomenologickou interpretaci; to také zmíní článek z r. 1943 tehdejší falangista Antonia Tovara (redaktora a překladatele sofokolovského dramatu z r. 1942). Trauma, občanská válka, fašismus a migrace jsou největším postrachem v Zambranině textu. Článek nakonec naráží na to, co je trans-historické a co Antigonu nepředstavuje jako arktagédii.

Návaznosti

• MUNI/A/1050/2017, interní kód MU: Název: Románské jazyky a románské literatury (Akronym: ROMJAZLIT)

Investor: Masarykova univerzita, Románské jazyky a románské literatury, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty