2018
Zambrano’s Cave? A Reading of La tumba de Antígona
BELLÓN AGUILERA, José LuisZákladní údaje
Originální název
Zambrano’s Cave? A Reading of La tumba de Antígona
Název česky
Zambranina jeskyně? Čtení La tumba de Antigona
Autoři
BELLÓN AGUILERA, José Luis (724 Španělsko, garant, domácí)
Vydání
5th Czech–Spanish Philosophical Conference: Topics in Spanish Philosophy II, 10th – 11th May 2018, University of Pardubice, 2018
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00104922
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Antigona; Zambrano; Sofokles; Fenomenologie; Poezie; Próza
Klíčová slova anglicky
Antigone; Zambrano; Sophocles; Phenomenology; Poetry; Prose
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 2. 2019 15:03, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
My paper will deal with the philosophical drama, written in poetry prose, La tumba de Antígona (Antigone’s Tomb) (1967) of Spanish Philosopher María Zambrano (1904-1991). It begins with a reading of Sophocles’ tragedy, exploring, firstly, its political dimension—Ancient Athenian Classical drama as a place for discussion of political theory in radical democracy. Secondly, the article asks why Antigone has generated such fascination in Modern times, considering the otherness of the play, that their ideology and conflicts (i.e., those primarily of ancient 5th century BCE Athenian citizens) were not exactly ours. Then, the article explores Zambrano’s appropriation of Antigone, her “razón poética” and the phenomenological interpretation; it also mentions a 1943 article by the then falangista Antonio Tovar (editor and translator of the Sophoclean drama in 1942). Trauma, Civil War, fascism and migration are the ultimate ghosts in Zambrano’s text. The article finally reflects on what is trans-historical and what is not in Antigone as arch-tragedy.
Česky
Můj článek se zabývá filozofickým dramatem, popsaným v básnické próze La tumba de Antígona (1967) španělské filozofky María Zambrano (1904-1991). Začíná četbou Sofoklovy tragédie a zkoumá především její politickou dimenzi - starověké aténské klasické drama jako místo pro diskusi o politické teorii v radikální demokracii. Za druhé, článek klade otazku, proč Antigone vyvolávala takovou fascinaci v moderní době, vzhledem k odlišnosti hry, ve které ideologie a konflikty (tj. ty, které se primárně týkaly obyvatel Aténského obyvatelstva z 5. století) byly odlišné od těch našich. Článek zkoumá Zambranino přivlastnění Antigony, její "razón poética" a fenomenologickou interpretaci; to také zmíní článek z r. 1943 tehdejší falangista Antonia Tovara (redaktora a překladatele sofokolovského dramatu z r. 1942). Trauma, občanská válka, fašismus a migrace jsou největším postrachem v Zambranině textu. Článek nakonec naráží na to, co je trans-historické a co Antigonu nepředstavuje jako arktagédii.
Návaznosti
MUNI/A/1050/2017, interní kód MU |
|