k 2018

Zambrano’s Cave? A Reading of La tumba de Antígona

BELLÓN AGUILERA, José Luis

Základní údaje

Originální název

Zambrano’s Cave? A Reading of La tumba de Antígona

Název česky

Zambranina jeskyně? Čtení La tumba de Antigona

Autoři

BELLÓN AGUILERA, José Luis (724 Španělsko, garant, domácí)

Vydání

5th Czech–Spanish Philosophical Conference: Topics in Spanish Philosophy II, 10th – 11th May 2018, University of Pardubice, 2018

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/18:00104922

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Antigona; Zambrano; Sofokles; Fenomenologie; Poezie; Próza

Klíčová slova anglicky

Antigone; Zambrano; Sophocles; Phenomenology; Poetry; Prose

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 2. 2019 15:03, Mgr. Igor Hlaváč

Anotace

V originále

My paper will deal with the philosophical drama, written in poetry prose, La tumba de Antígona (Antigone’s Tomb) (1967) of Spanish Philosopher María Zambrano (1904-1991). It begins with a reading of Sophocles’ tragedy, exploring, firstly, its political dimension—Ancient Athenian Classical drama as a place for discussion of political theory in radical democracy. Secondly, the article asks why Antigone has generated such fascination in Modern times, considering the otherness of the play, that their ideology and conflicts (i.e., those primarily of ancient 5th century BCE Athenian citizens) were not exactly ours. Then, the article explores Zambrano’s appropriation of Antigone, her “razón poética” and the phenomenological interpretation; it also mentions a 1943 article by the then falangista Antonio Tovar (editor and translator of the Sophoclean drama in 1942). Trauma, Civil War, fascism and migration are the ultimate ghosts in Zambrano’s text. The article finally reflects on what is trans-historical and what is not in Antigone as arch-tragedy.

Česky

Můj článek se zabývá filozofickým dramatem, popsaným v básnické próze La tumba de Antígona (1967) španělské filozofky María Zambrano (1904-1991). Začíná četbou Sofoklovy tragédie a zkoumá především její politickou dimenzi - starověké aténské klasické drama jako místo pro diskusi o politické teorii v radikální demokracii. Za druhé, článek klade otazku, proč Antigone vyvolávala takovou fascinaci v moderní době, vzhledem k odlišnosti hry, ve které ideologie a konflikty (tj. ty, které se primárně týkaly obyvatel Aténského obyvatelstva z 5. století) byly odlišné od těch našich. Článek zkoumá Zambranino přivlastnění Antigony, její "razón poética" a fenomenologickou interpretaci; to také zmíní článek z r. 1943 tehdejší falangista Antonia Tovara (redaktora a překladatele sofokolovského dramatu z r. 1942). Trauma, občanská válka, fašismus a migrace jsou největším postrachem v Zambranině textu. Článek nakonec naráží na to, co je trans-historické a co Antigonu nepředstavuje jako arktagédii.

Návaznosti

MUNI/A/1050/2017, interní kód MU
Název: Románské jazyky a románské literatury (Akronym: ROMJAZLIT)
Investor: Masarykova univerzita, Románské jazyky a románské literatury, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty