Využití capability přístupu při posouzení dětského well-beingu

NAVRÁTILOVÁ, Jitka. Využití capability přístupu při posouzení dětského well-beingu. Sociální práce. Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2018, roč. 18, č. 6, s. 65-77. ISSN 1213-6204.

Základní údaje

• Originální název: Využití capability přístupu při posouzení dětského well-beingu
• Název anglicky: Using Capability Approach in Child Well-being Assessment
• Autoři: NAVRÁTILOVÁ, Jitka (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Sociální práce, Brno, Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2018, 1213-6204.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50900 5.9 Other social sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/18:00104937
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• Klíčová slova česky: capability approach; well-being dětí; posouzení
• Klíčová slova anglicky: capability approach; children well-being; assessment
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Tato studie si klade za cíl přinést implikace pro posouzení dětského blaha, jehož vymezení a měření s sebou přináší v praxi řadu nejasnosti, a to i přesto, že zabezpečení dětského blaha má legislativní oporu. V textu odpovídám na otázku: „Jaké implikace pro posouzení dětského well-beingu přináší sociálním pracovníkům využívání capability přístupu?“ TEORIE: Při posouzení dětského well-beingu vycházím z capability přístupu formulovaného Amartyou Senem (1992, 1993, 1999) a později rozpracovaného Marthou Nussbaumovou (1999, 2000, 2007). Předložený text reflektuje měnící se kontext dětského well-beigu (Ben-Arieh, 2009) v konfrontaci s měnícím se dětstvím (Corsaro, 2005; Aries, 1962), které výrazně vstupují do debat o posouzení dětského well-beingu a jeho měření. METODY: Tato studie je prezentována jako teoretická studie. VÝSLEDKY: Na základě nových poznatků o dětech a dětství v kontextu postmoderních podmínek a předložených konceptuálních předpokladů capability přístupu je patrné, že především Nussbaumové dimenzionální přístup ke capabilitám přináší sociálním pracovníkům nové podněty pro posouzení kvality života a prospívání dětí.

Anotace anglicky

OBJECTIVE: This study aims to bring implications for the assessment of child welfare, which definition and measurement include some uncertainties in practice, even though child welfare has legislative support. In the text, I answer the question: “What implications for assessing child well-being bring social workers the use of the capability approach?” THEORY: When assessing child well-being, I draw on the capability of the approach formulated by Amartya Sen (1992, 1993, 1999) and later elaborated by Martha Nussbaum (1999, 2000, 2007). The presented text reflects the changing context of children’s well-being (Ben-Arieh, 2009) in a confrontation with a changing childhood (Corsaro, 2005; Aries, 1962), which are deeply involved in the debate on assessment of child well-being and its measurement. METHODS: This study is presented as a theoretical study. RESULTS: Based on new findings on children and childhood in the context of postmodern conditions and presented conceptual assumptions of the capability approach, it is clear that Nussbaum’s dimensional approach to capabilities, in particular, brings social workers new impetus for assessing the quality of life and the benefit of children.