2018
Literární historie jako reflexe paměti a hodnoty (se zřetelem k slovanským literaturám)
POSPÍŠIL, IvoZákladní údaje
Originální název
Literární historie jako reflexe paměti a hodnoty (se zřetelem k slovanským literaturám)
Název anglicky
Literary History as a Reflection of Memory and Value (with Regard to Slavonic Literatures)
Autoři
POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Brno, Mladá slavistika III. Slavistika mezi generacemi, od s. 7-18, 12 s. 2018
Nakladatel
Masarykova univerzita
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60204 General literature studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00105118
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-210-9095-8
Klíčová slova česky
revitalizace teorie literární historie; „nová literární historie“; nebezpečí mělkosti a nepodstatnosti současných dějin literatury; reflexivní a apelativní funkce literatury; specifické rysy slovanských literatur – hlavně ruské
Klíčová slova anglicky
Revitalization of the theory of literary history „new literary history“; danger of shalowness and unsubstantiality of contemporary histories of literature; reflexive and apellative function of literature; specific features of Slavonic literatures
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 11. 3. 2019 12:11, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
Autor přítomného článku se zabývá revitalizací literární historie od počátku 21. století v kontrastu k převažujícímu synchronně funkčnímu přístupu v první polovině 20. století. Současné pokusy o „novou literární historii“ se pokládají za reflexi konjunktury módních a velmi často mělkých, nepodstatných diskurzů, které vyjadřují takřka stejnými slovy tradiční koncepty. Nezbytí hluboce koncipované teorie literárních dějin předpovězené ve 30. letech 20. století Reném Wellkem musí doprovázet praktické, reprezentativní, reálné dějiny národních literatur nebo dokonce nadnárodních komplexů, jako jsou generální literatura, příbuzné literatury nebo dokonce světová literatura včetně její reflexivní a apelativní funkce. Nakonec autor uvádí příklady dějin národních literatur, většinou slovansko-ruských, v českém prostředí reflektujících české kulturní pozadí a zkušenosti s důrazem na důležitost individuálních dějin upřednostňujících je před týmovými díly, která často ztrácejí vlastní neopakovatelnou tvář.
Anglicky
The author of the present article deals with the revitalization of literary history since the beginning of the 21st century in contrast to the prevalence of the synchronous funcional approach in the first half of the 20th century. The contemporary attempts at the „new literary history“ are regarded as reflecting the boom of fashionable and very often shallow, unsubstantial discourses expressing nearly with the same words the traditional concepts. The necessity of the deeply conceived theory of literary history predicted in the 1930s by René Wellek must be accompanied by the practical, representative, real histories of national literatures or even supranational complexes, such as general literature, related literatures or even world literature including its reflexive and appellative functions. In the end, he gives several examples of the histories of national literatures, mainly Slavonic/Russian in the Czech environment reflecting the Czech cultural background and experience stressing the importance of individual histories preferring them to team works which often lose their own unrepeatable faces.
Návaznosti
| MUNI/A/0956/2017, interní kód MU |
|