Tři listy o sovětské literatuře Alfreda Ljudvigoviče Bema : ruský fenomén a střední Evropa

POSPÍŠIL, Ivo. Tři listy o sovětské literatuře Alfreda Ljudvigoviče Bema : ruský fenomén a střední Evropa (Three Letters on Soviet Literature by Alfred Bem : the Russian Phenomenon and Central Europe). In Pospíšil, Ivo. Střední Evropa včera a dnes : proměny koncepcí II. 1 vyd. Brno: Jan Sojnek – Galium, 2018, p. 163-175. ISBN 978-80-88296-01-0.

Basic information

• Original name: Tři listy o sovětské literatuře Alfreda Ljudvigoviče Bema : ruský fenomén a střední Evropa
• Name (in English): Three Letters on Soviet Literature by Alfred Bem : the Russian Phenomenon and Central Europe
• Authors: POSPÍŠIL, Ivo (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: 1 vyd. Brno, Střední Evropa včera a dnes : proměny koncepcí II, p. 163-175, 13 pp. 2018.
• Publisher: Jan Sojnek – Galium

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Proceedings paper
• Field of Study: 60206 Specific literatures
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/18:00105140
• Organization unit: Faculty of Arts
• ISBN: 978-80-88296-01-0
• Keywords (in Czech): Alfred Bem jako Středoevropan; tři dopisy o sovětské literatuře z roku 1933; budoucnost ruské literatury; charakter sovětské a emigrantské literatury; Bem a Vrzal o ruské literatuře 20. století
• Keywords in English: Alfred Bem as a Central European; three letters on Soviet literature (1933); the future of Russian literature; the character of Soviet and emigrant literature; Bem and Vrzal on the 20th century Russian literature
• Tags: RIV - zkontrolováno, rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Autor přítomné studie analyzuje tři dopisy o sovětské literatuře z pera ruského émigré pobývajícího v Praze, ale publikujícího v různých emigrantských novinách a časopisech Alfreda Bema (1886–1945?), v jehož koncepci se reflektuje uměřený pohled Středoevropana. Zakladatel pražské Společnosti Dostojevského, znalec díla Puškina, Tolstého a Dostojevského, tu ukazuje na úpadek sovětské literatury počátku 30. let 20. století, ale současně na její popularitu ve světě, na fakt, že ruské literatura přestala být literaturou světovou, ale současně že se stále překládá a zůstává populární. Důvodem je podle autora její sepětí se současností, její aktuálnost a líčení každodenního života. Autor přítomné studie k tomu dodává svůj kritický komentář z pozice jiné kulturní zkušenosti a také z dnešních znalostí a koriguje některá Bemova tvrzení s akcentací faktu, že ruská literatura se světě šířila postupně a subjektivně nejen zásluhou své umělecké úrovně, ale hlavně jako pramen poznání Ruska – to se týká klasiky i sovětské literatury. Autor také demonstruje, jak se jednotlivé národní literatury střídají v světovém literárním kánonu v časových vlnách.

Abstract (in English)

The author of the present study analyzes three letters on Soviet literature from a Russian émigré living in Prague, but publishing in various emigrant newspapers and journals Alfred Bem (1886-1945?) in whose conception the moderate approach of a Central European has been reflected. The founder of the Prague Dostoevsky Society, specialist in the works of Pushkin, Tolstoy and Dostoevsky, demonstrates the decay of Soviet literature at the beginning of the 1930s, but, at the same time, its popularity in the world, the fact Russian literature ceased to be the world literature, but was being translated all the time and remained popular. The reason is – due to the author – its relation to the present time, its currentness and its depiction of everyday life. The author of the present study adds his critical commentary from the position of the other cultural experience and also from the point of view of contemporary knowledge revising some of Bem's assertions accentuating the fact that Russian literature in the world was being spread gradually and subjectively not only thanks to its artistic level, but mainly as a source of the cognition of Russia; this concerns both Russian classical and Soviet literature. The author also demonstrates how national literatures alternate in the world literary canon in temporal waves.