Epistemické diskursy „vysvětlení" a „porozumění" v modelech posouzení životní situace

NAVRÁTIL, Pavel. Epistemické diskursy „vysvětlení" a „porozumění" v modelech posouzení životní situace. Sociální práce. Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2018, roč. 18, č. 6, s. 5-25. ISSN 1213-6204.

Základní údaje

• Originální název: Epistemické diskursy „vysvětlení" a „porozumění" v modelech posouzení životní situace
• Název anglicky: Epistemic Discourses of "explanation" and "understanding" in Assessment Models
• Autoři: NAVRÁTIL, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Sociální práce, Brno, Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2018, 1213-6204.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50900 5.9 Other social sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/18:00105332
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• Klíčová slova česky: komplexita; modely posouzení; profese sociální práce; epistemologie
• Klíčová slova anglicky: assessment models; complexity; epistemology; social work profession
• Štítky: profese, profesionalita, rivok, sociální práce
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

CÍL: V této studii si kladu za cíl analyzovat hlavní modely posouzení životní situace, které byly formulovány od počátku 20. století, z hlediska dvou klíčových epistemických diskursů „vysvětlení" a „porozumění". TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Otázku povahy sociální práce spojuji s diskusí o oborové epistemologii (Lorenz, 2016). K této diskusi se připojuji prostřednictvím dvou epistemických konceptů „vysvětlení" a „porozumění", které využívám pro diskusi o způsobech posouzení životní situace (Lorente-Molina, Luxardo, 2018). METODY: Práci předkládám jako teoretickou analýzu. VÝSLEDKY: Analyzoval jsem šest modelů posouzení: model diagnostický, model posouzení rizika, model rozhodování, model kritický, byrokratický model a participativní model. V modelu diagnostickém, v modelu posouzení rizik a v modelu rozhodování jsou vyzdvižena objektivizující stanoviska vysvětlení, v participativním modelu je akcentováno rozumějící stanovisko konstruktivistické, zatímco kritický model stojí někde mezi oběma krajnostmi a v některých aspektech se více blíží k vysvětlující perspektivě, zatímco jinde zaujímá interpretativní hledisko. Specifickým případem je pak model byrokratického posouzení, který sice inklinuje k objektivizační logice diskursu vysvětlení, ale není jeho důslednou aplikací. IMPLIKACE: Svojí studií chci přispět k debatě o předpokladech výstavby poznatků v sociální práci jako specifické akademické disciplíně a praktické profesi, jak ji chápe současná definice sociální práce IFSW (2014).

Anotace anglicky

OBJECTIVES: This study aims to analyse significant assessment models regarding two epistemic discourses of "explanation" and "understanding". THEORETICAL BASE: The question of the nature of social work is related to the discussion on professional epistemology (Lorenz, 2016). This study is joining the debate by utilising epistemic concepts in clarifying the differences among selected assessment models (Lorente-Molina, Luxardo, 2018). METHODS: This text is a theoretical analysis. OUTCOMES: The study deals with six models of assessment: the diagnostic model, risk assessment model, decision model, critical model, bureaucratic model and participative model. In the diagnostic, risk assessment and decision models, the objectivist positions are highlighted. The participative model is accented by a constructivist standpoint, whereas the critical model stands somewhere between the two extremes, although in some aspects is closer to the explanatory perspective; elsewhere it occupies the interpretative position. The bureaucratic model is a specific case, which tends to explain the objectivist logic of discourse, although it is not consistently applied. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: This is contributing to the discussion on the construction of social work knowledge as a specific academic discipline and practical profession, as understood by the current definition of social work as per IFSW (2014).