J 2018

Vrtby ichnorodu Gastrochaenolites jakožto životní prostor mlžů z lokality Borač-Podolí (karpatská předhlubeň, Česká republika)

ŠAMÁNEK, Jaroslav, Radek MIKULÁŠ, Nela DOLÁKOVÁ and Šárka HLADILOVÁ

Basic information

Original name

Vrtby ichnorodu Gastrochaenolites jakožto životní prostor mlžů z lokality Borač-Podolí (karpatská předhlubeň, Česká republika)

Name in Czech

Vrtby ichnorodu Gastrochaenolites jakožto životní prostor mlžů z lokality Borač-Podolí (karpatská předhlubeň, Česká republika)

Name (in English)

Borings of the ichnogenus Gastrochaenolites as a living space of bivalves from the locality Borač-Podolí (Carpathian Foredeep, Czech Republic)

Authors

ŠAMÁNEK, Jaroslav (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Radek MIKULÁŠ (203 Czech Republic), Nela DOLÁKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Šárka HLADILOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution)

Edition

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno, Masarykova univerzita, 2018, 1212-6209

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

10506 Paleontology

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

RIV identification code

RIV/00216224:14310/18:00105358

Organization unit

Faculty of Science

DOI

Keywords (in Czech)

Karpatská předhlubeň; miocén; baden; Gastrochaenolites; vrtby mlžů

Keywords in English

Carpathian Foredeep; Miocene; Badenian; Gastrochaenolites; bivalve borings

Tags

Reviewed
Změněno: 2/5/2019 16:23, Mgr. Tereza Miškechová

Abstract

ORIG EN

V originále

V roce 2015 byly provedeny terénní práce na nově zkoumané lokalitě Borač-Podolí, která leží severozápadně od města Tišnov. Bylo odebráno velké množství mělkovodních fosilií badenského stáří. Tato práce se soustředí na zpracování vrteb ichnorodu Gastrochaenolites, které jsou vyvrtány v koloniích korálů a v dalších vápnitých pevných substrátech. V některých z těchto vrteb byli nalezeni mlži in situ. Vrtby byly determinovány jako Gastrochaenolites isp., Gastrochaenolites orbicularis, Gastrochaenolites lapidicus, Gastrochaenolites dijugus a Gastrochaenolites torpedo. In situ nalezení mlži byli determinováni jako Gastrochaena cf. intermedia, Rocellaria cf. dubia, Hiatella arctica a Cardita calyculata. Je velmi pravděpodobné, že první tři jmenované druhy představují primární tvůrce vrteb, zatímco Cardita calyculata je pouze jejich sekundárním uživatelem (squatterem). Původce jednotlivých vrteb nemůžeme bezpečně přiřadit k vlastním vrtbám, jelikož morfologie vrteb je značně variabilní. Jednotlivé morfotypy gastrochaenolitů můžeme považovat za jednotlivé fáze vytváření a prohlubování doupat vrtavých mlžů. Je nepravděpodobné, že by každá čeleď vrtavých mlžů vytvářela morfologicky odlišné vrtby. Na základě analýzy materiálu můžeme předpokládat, že vrtby vznikaly až po odumření korálů během několikrát se opakujících pohybů bioklastů, což vedlo ke kolonizaci po celé ploše korálových kolonií. Následně byl materiál přenesen do hlubších vod. Uložení ve větších hloubkách, kde byl materiál konzervován pomalou sedimentací jílů, pravděpodobně také napomohl k zachování mlžů in situ ve vrtbách.

In English

In 2015 the locality Borač-Podolí was newly examined. The locality is situated 8 km nw from the town of Tišnov. A large amount of shallow-water fossils of middle Miocene (Badenian) age was collected. The state of preservation of the material enabled us bivalve borings of ichnogenus Gastrochaenolites which were bored into colonies of hermatype corals and other calcareous hard substrates. In some of these borings, bivalves were found in situ. The borings were determined as Gastrochaenolites isp., Gastrochaenolites orbicularis, Gastrochaenolites lapidicus, Gastrochaenolites dijugus and Gastrochaenolites torpedo. The in situ bivalves were determined as Gastrochaena cf. intermedia, Rocellaria cf. dubia, Hiatella arctica and Cardita calyculata. The first three species probably represent primary borers while Cardita calyculata is probably a secondary user (squatter). Based on an analysis of fossil material, we can assume that borings were created after the death of corals during the repeated transport of these bioclasts. It led to colonizing of the whole surface of coral bioclasts. The bioclasts were then moved to deeper water. Transport to water with clay sedimentation enabled the preservation of the bivalves in situ in borings.