J 2018

Zaniklý meandr u Severního předhradí archeologické lokality Pohansko u Břeclavi

PETŘÍK, Jan, Nela DOLÁKOVÁ, Slavomír NEHYBA, Zuzana LENĎÁKOVÁ, Michaela PRIŠŤÁKOVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Zaniklý meandr u Severního předhradí archeologické lokality Pohansko u Břeclavi

Název anglicky

Paleomeander at the Northern bailey of the archaeological site Pohansko near Břeclav

Autoři

PETŘÍK, Jan (203 Česká republika, garant, domácí), Nela DOLÁKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Slavomír NEHYBA (203 Česká republika, domácí), Zuzana LENĎÁKOVÁ (203 Česká republika), Michaela PRIŠŤÁKOVÁ (703 Slovensko, domácí), Katarína ADAMEKOVÁ (703 Slovensko, domácí), Libor PETR (203 Česká republika, domácí), Petr DRESLER (203 Česká republika, domácí) a Jiří MACHÁČEK (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno, 2018, 1212-6209

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10505 Geology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14310/18:00101552

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

Klíčová slova česky

Pohansko u Břeclavi; Holocén; niva; sedimentologie; geofyzika; palynologie

Klíčová slova anglicky

Pohansko near Břeclav; Holocene; Floodplain; Sedimentary; Geophysiscs; Palynology

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 20. 3. 2019 10:16, Mgr. Renata Macholdová

Anotace

V originále

Lokalita se nachází v přízemí nedaleko soutoku řek Dyje a Moravy. Spojovací oblast je rozdělena mnoha stranami a neaktivními kanály. Lidský dopad (usídlení, odlesňování a správa krajiny) se odráží i ve vývoji dna. Procesy vedou k erozi, akumulaci sedimentů ve vodních tocích a změnám ve vegetaci. Jeden z vrcholů osídlení studované oblasti může být zvážen během existence Velkomoravské říše, když osídlení aglomerace se vyvíjely přímo v záplavové oblasti. Oblasti byly intenzivně archeologicky studovány po dlouhou dobu. V kontextu probíhajících klimatických změn a rostoucí intenzity povodní se vztahy mezi klimatem, přírodními podmínkami a fungováním lidských osad dostávají do popředí vědeckého zájmu. Pro rekonstrukci složitého rozvoje lužních lesů byla použita kombinace různých výzkumných metod. Pro přímé určení stratigrafie byl vybudovaný průsečík sedimentů spojujících okraj osídlení (v oblasti tzv. Northern bailey) s nadmořskou výškou písku ("hrúd") a dolním záplavovým stupněm v oblasti předpokládaného paleomedu studována. Byla použita přímá terénní dokumentace a palynologické a sedimentologické studie a metoda 14C datování. Tyto metody byly doplněny metodami dálkového průzkumu: Geofyzika (ERT, DEMP), Lidar. Na jejich základě byl vytvořen digitální reliéfní model (rozloha naměřené plochy 54 000 m2) a mapa anomálií vodivosti. Studie dokumentovala řadu zaniklých koryt řek (řadu fluviálních bodových tyčí) různého věku na severním okraji Pohansku. Jejich stratigrafická poloha dokazuje stav, kdy aktivní kanál erodoval okraj archeologického naleziště. Sedimenty uložené v předchozích obdobích byly zničeny erozí v tomto prostoru. Zhoršení záplav se vyskytlo v 14.-16. Století. Výsledky analýzy pylu naznačují přítomnost mozaice zalesněné a otevřené krajiny mezofilních aluviálních lesů a otevřených ploch. Bezprostřední blízkost sedimentárního území nebyla v té době příliš ovlivněna zemědělskou činností. Ve srovnání s palynospectrou z sedimentů Velkomoravské osady byla intenzita odlesňování a podíl antropogenních ukazatelů výrazně nižší.

Anglicky

The site is situated in the bottomland near the confluence of Dyje and Morava rivers. The junction area is split by many sides and inactive channels. The human impact (settlement establishment, deforestation and landscape management) is also reflected in the bottomland development. Processes lead to erosion, accumulation of sediments in river beds and changes in vegetation. One of the peaks of the settlement of the studied area can be considered during existence of the Great Moravian Empire when the settlement agglomerations developed directly in the floodplain. The area has been intensively archaeologically studied for a long time. In the context of the ongoing climate change and increasing intensity of floods the relationship between climate, natural conditions and the functioning of the human settlements comes to the forefront of scientific interest. For the reconstruction of the complicated floodplain development a combination of different research methods was used. For direct determination of stratigraphy an excavated transect through the sediments connecting the edge of the settlement (in the area of the so called Northern bailey) on the sand elevation („hrúd“) and lower flood-plain step in the area of presumptive paleomeander has been studied. Direct field documentation and palynological and sedimentological studies and 14C dating method were utilized. These methods have been supplemented by remote sensing methods: Geophysics (ERT, DEMP), Lidar. On their basis a digital relief model (extend of measured area was 54 000 m2) was created as well as a map of conductivity anomalies. The study documented a sequence of extinct riverbeds (a series of fluvial point bars) of various ages at the northern edge of Pohansko. Their stratigraphic position proves the stage when the active channel was eroding the edge of the archaeological site. The sediments stored in previous periods were destroyed by erosion in this space. The aggradation of the floodplain occurred in 14th–16th century. Results of pollen analysis indicate the presence of a mosaic of forested and open landscape of mesophilous alluvial woodlands and open areas. The immediate vicinity of the sedimentary area was not too much affected by agricultural activity at that time. Compared to palynospectra from sediments of the Great Moravian settlement, the deforestation intensity and the proportion of anthropogenic indicators were noticeably lower.

Návaznosti

GA16-15678S, projekt VaV
Název: Vývoj interakce přírodního prostředí a subsistenční strategie raně středověké společnosti
Investor: Grantová agentura ČR, Vývoj interakce životního prostředí a subsistenční strategie raně středověké společnosti