2017
Filmy Angely Schanelec mezi nudou a vzrušujícím očekáváním : Minimalistický pohyb v pomalé kinematografii
PAVLÍK, OndřejZákladní údaje
Originální název
Filmy Angely Schanelec mezi nudou a vzrušujícím očekáváním : Minimalistický pohyb v pomalé kinematografii
Název anglicky
The Films of Angela Schanelec : Between Boredom and Excited Anticipation : Minimalistic Motion in Slow Cinema
Autoři
PAVLÍK, Ondřej (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Iluminace : časopis pro teorii, historii a estetiku filmu, Praha, Národní filmový archiv, 2017, 0862-397X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60405 Studies on Film, Radio and Television
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/17:00105563
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
analýza; film; Angela Schanelec; pomalá kinematografie; berlínská škola
Klíčová slova anglicky
film; analysis; Angela Schanelec; slow cinema; berlin school
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 27. 3. 2019 23:08, Mgr. Michal Večeřa, Ph.D.
V originále
Studie analyzuje filmy německé režisérky Angely Schanelec v kontextu pomalé kinematografie. Zatímco existující výzkum pomalé kinematografie zdůrazňuje její opoziční vztah k rapidně se zrychlující hollywoodské kinematografii a neoliberálnímu kapitalismu, zde je důraz na opozice přítomné uvnitř pomalých filmů. Na základě analytické poetiky filmu Davida Bordwella a neoformalistického přístupu Bordwella a Kristin Thompson tato studie tvrdí, že filmy A. Schanelec jsou řízeny vzájemně protikladnými, systematicky rozvíjenými typy pohybu na rovině formy i stylu. Pomalý nebo zpomalený pohyb je často kontrastován s uvolněným či zdůrazněným pohybem. Jak ukazuje podrobná analýza filmu Můj pomalý život, tento film výrazně brzdí pohyb na úrovni vyprávění (postavy, události, časoprostorové mezery), k čemuž pak tvoří kontrast jeden nečekaný výbuch nekontrolovaného pohybu na úrovni hereckého projevu. Následující krátké analýzy filmů Odpoledne a Orly pak ilustrují, jak se tato dynamika mezi různými typy pohybu proměňuje napříč režisérčinými dalšími snímky. Odpoledne obsahuje podobnou dynamiku jako Můj pomalý život, tentokrát však na rovině stylu, kde stabilní vnitřní norma, sestávající z pomalých pohybů kamery a detailního rámování je sporadicky narušena nečekanou deviací. Orly pak rovnoměrně kombinuje různé typy potlačovaného a zdůrazňovaného pohybu na rovině formy i stylu. Jak tato studie ukazuje, pomalé filmy nemusí být nutně chápány jen jako opoziční vzdor k dominantnímu typu kinematografie. Samy o sobě mohou tyto filmy obsahovat vzrušující protikladné opozice.
Anglicky
The analytical study analyses the films of the German director Angela Schanelec in the context of slow cinema. While existing scholarship on slow cinema emphasizes its oppositional relationship to rapidly accelerating contemporary Hollywood cinema and neoliberal capitalism, here the focus is on contradictions within slow films themselves. Drawing upon David Bordwell’s analytical poetics of cinema and Bordwell’s and Kristin Thompson’s neoformalist approach, this study proposes that Schanelec’s films are driven by mutually opposed, systematically developed types of motion that appear on the level of form and style. More specifically, slow or decelerated motion is often contrasted with unchecked or accelerated motion. As the detailed analysis of Passing Summer demonstrates, this film heavily decelerates motion on the level of narration (characters, events, spatiotemporal ellipses), which is then contrasted with a sudden isolated burst of unchecked motion on the level of acting. The following brief analyses of Afternoon and Orly then illustrate how the interplay of different types of motion changes across Schanelec’s ouevre. Afternoon features a similiar dynamism, this time on the level of style where a stable intrinsic norm, consisting of slow camera movements and close framings, is sporadically challenged by unexpected deviation. Finally, Orly evenly combines diverse types of suppressed and accentuated motion on the level of both form and style. As this study shows, slow films do not have to be exclusively understood as an opposition to an extrinsic dominant film practice. They themselves are full of various exciting oppositions and contradictions.
Návaznosti
| MUNI/A/0886/2017, interní kód MU |
|