Černohorská literatura : fenomén, kontext, milníky

STEHLÍK, Petr. Černohorská literatura : fenomén, kontext, milníky. In Kolokvium Brno-Bělehrad (Zkoumání slovanských jazyků a literatur dnes), 19. 4. 2018, Brno, Czech republic. 2018.

Základní údaje

• Originální název: Černohorská literatura : fenomén, kontext, milníky
• Název anglicky: Montenegrin Literature : Phenomenon, Context, Milestones
• Autoři: STEHLÍK, Petr (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Kolokvium Brno-Bělehrad (Zkoumání slovanských jazyků a literatur dnes), 19. 4. 2018, Brno, Czech republic, 2018.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60206 Specific literatures
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/18:00105584
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: Montenegrin Literature; Concept of National Literature; South Slavic Literatures
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok

Anotace

Cílem přednášky bylo nastínit kontury a pojmenovat specifika černohorské literatury. Autor vytyčuje několik milníků, které dokládají relevanci literárního dědictví Černé Hory i současné černohorské literatury v širším jihoslovanském kontextu. Hájí přitom stanovisko o příslušnosti tvůrců a děl do více národních literatur. Vysvětluje, proč černohorská literatura vykazuje mimořádně vysokou míru provázanosti se sousedním kulturními centry a národními prostředími, zmiňuje nejvýznamnější autory původem z Černé Hory, kteří mají nezastupitelné místo v srbské a dalších jihoslovanských literaturách. Poukazuje na skutečnost, že utváření kánonu černohorské literatury může být užitečným impulsem k inovativním interpretacím, přehodnocení a zviditelnění díla autorů, kteří byli upozaděni při tradičním vnímání černohorské literatury jako regionálně specifické součásti srbského písemnictví.

Anotace anglicky

The aim of the paper was to outline the contours and to name the specifics of Montenegrin literature. The author sets out several milestones that illustrate the relevance of the literary heritage of Montenegro and contemporary Montenegrin literature in the wider South Slavic context. He advocates that certain authors and works could naturally belong to two or several national literatures and explains why Montenegrin literature shows an extremely high level of interconnectedness with neighboring cultural centers and national contexts, mentions the most significant authors from Montenegro who enjoy a unique position in Serbian or another South Slavic literature. The authors points out the fact that the formation of the Montenegrin literature canon can be an effective impetus for innovative interpretations, reassessment, and highlighting the work of authors who have been overlooked due to the traditional perception of Montenegrin literature as a regionally specific component of Serbian literature.