Slovački apostol jugoslavenstva: Bogoslav Šulek i njegova polemika s Vukom Karadžićem

STEHLÍK, Petr. Slovački apostol jugoslavenstva: Bogoslav Šulek i njegova polemika s Vukom Karadžićem. In Výuka jihoslovanských jazyků a literatur v dnešní Evropě, Brno, Česká republika, 13. 5. 2016. 2016.

Základní údaje

• Originální název: Slovački apostol jugoslavenstva: Bogoslav Šulek i njegova polemika s Vukom Karadžićem
• Název anglicky: Slovak Apostle of Yugoslavism : Bogoslav Šulek and His Polemic Against Vuk Karadžić
• Autoři: STEHLÍK, Petr.
• Vydání: Výuka jihoslovanských jazyků a literatur v dnešní Evropě, Brno, Česká republika, 13. 5. 2016, 2016.

Další údaje

• Originální jazyk: chorvatština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: Bogoslav Šulek; Vuk Karadžić; Serbs; Croats; Controversies; Yugoslavism
• Štítky: RIV - zkontrolováno

Anotace

Godine 1856. Bogoslav Šulek objavio je rad Srbi i Hrvati u kojemu je polemizirao s jezičnom definicijom srpstva Vuka Karadžića. Šulekova je rasprava često citirana tokom kasnijih hrvatsko-srpskih razmirica jer navodi neke od njihovih temeljnih uzroka. Međutim istodobno je riječ o svojevrsnom manifestu hrvatsko-srpskoga razumijevanja i južnoslavenske sloge napisanome iz perspektive Slovaka naturaliziranoga u hrvatskoj sredini. Autor izlaganja usredotočuje se upravo na ta dva aspekta teksta. Šulekove stavove prezentirane u polemici s Karadžićem razmatra kroz prizmu obrazaca hrvatsko-srpskih sporova te hrvatskoga jugoslavenstva 19. stoljeća.

Anotace anglicky

In 1856 Bogoslav Šulek published a treatise Serbs and Croats, in which he argued against the linguistic definition of Serbian identity by Vuk Karadžić. Šulek’s article had often been cited during later polemics between Serbs and Croats, because its author identifies some of their fundamental causes. At the same the text could be understood as a sort of manifesto of Croatian-Serbian mutuality and Yugoslav solidarity written from the perspective of a Slovak naturalized in the Croatian milieu. The author of the paper namely concentrates on these two aspects of the text, since he analyzes Šulek’s attitudes presented in the polemic against Karadžić through the prism of the recurrent patterns of Croatian-Serbian controversies and Croatian Yugoslavism of the 19th century.