k 2016

Slovački apostol jugoslavenstva: Bogoslav Šulek i njegova polemika s Vukom Karadžićem

STEHLÍK, Petr

Základní údaje

Originální název

Slovački apostol jugoslavenstva: Bogoslav Šulek i njegova polemika s Vukom Karadžićem

Název anglicky

Slovak Apostle of Yugoslavism : Bogoslav Šulek and His Polemic Against Vuk Karadžić

Autoři

Vydání

Výuka jihoslovanských jazyků a literatur v dnešní Evropě, Brno, Česká republika, 13. 5. 2016, 2016

Další údaje

Jazyk

chorvatština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova anglicky

Bogoslav Šulek; Vuk Karadžić; Serbs; Croats; Controversies; Yugoslavism
Změněno: 16. 3. 2019 09:04, Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.

Anotace

V originále

Godine 1856. Bogoslav Šulek objavio je rad Srbi i Hrvati u kojemu je polemizirao s jezičnom definicijom srpstva Vuka Karadžića. Šulekova je rasprava često citirana tokom kasnijih hrvatsko-srpskih razmirica jer navodi neke od njihovih temeljnih uzroka. Međutim istodobno je riječ o svojevrsnom manifestu hrvatsko-srpskoga razumijevanja i južnoslavenske sloge napisanome iz perspektive Slovaka naturaliziranoga u hrvatskoj sredini. Autor izlaganja usredotočuje se upravo na ta dva aspekta teksta. Šulekove stavove prezentirane u polemici s Karadžićem razmatra kroz prizmu obrazaca hrvatsko-srpskih sporova te hrvatskoga jugoslavenstva 19. stoljeća.

Anglicky

In 1856 Bogoslav Šulek published a treatise Serbs and Croats, in which he argued against the linguistic definition of Serbian identity by Vuk Karadžić. Šulek’s article had often been cited during later polemics between Serbs and Croats, because its author identifies some of their fundamental causes. At the same the text could be understood as a sort of manifesto of Croatian-Serbian mutuality and Yugoslav solidarity written from the perspective of a Slovak naturalized in the Croatian milieu. The author of the paper namely concentrates on these two aspects of the text, since he analyzes Šulek’s attitudes presented in the polemic against Karadžić through the prism of the recurrent patterns of Croatian-Serbian controversies and Croatian Yugoslavism of the 19th century.