2016
Slovački apostol jugoslavenstva: Bogoslav Šulek i njegova polemika s Vukom Karadžićem
STEHLÍK, PetrZákladní údaje
Originální název
Slovački apostol jugoslavenstva: Bogoslav Šulek i njegova polemika s Vukom Karadžićem
Název anglicky
Slovak Apostle of Yugoslavism : Bogoslav Šulek and His Polemic Against Vuk Karadžić
Autoři
Vydání
Výuka jihoslovanských jazyků a literatur v dnešní Evropě, Brno, Česká republika, 13. 5. 2016, 2016
Další údaje
Jazyk
chorvatština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
Bogoslav Šulek; Vuk Karadžić; Serbs; Croats; Controversies; Yugoslavism
Štítky
Změněno: 16. 3. 2019 09:04, Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.
V originále
Godine 1856. Bogoslav Šulek objavio je rad Srbi i Hrvati u kojemu je polemizirao s jezičnom definicijom srpstva Vuka Karadžića. Šulekova je rasprava često citirana tokom kasnijih hrvatsko-srpskih razmirica jer navodi neke od njihovih temeljnih uzroka. Međutim istodobno je riječ o svojevrsnom manifestu hrvatsko-srpskoga razumijevanja i južnoslavenske sloge napisanome iz perspektive Slovaka naturaliziranoga u hrvatskoj sredini. Autor izlaganja usredotočuje se upravo na ta dva aspekta teksta. Šulekove stavove prezentirane u polemici s Karadžićem razmatra kroz prizmu obrazaca hrvatsko-srpskih sporova te hrvatskoga jugoslavenstva 19. stoljeća.
Anglicky
In 1856 Bogoslav Šulek published a treatise Serbs and Croats, in which he argued against the linguistic definition of Serbian identity by Vuk Karadžić. Šulek’s article had often been cited during later polemics between Serbs and Croats, because its author identifies some of their fundamental causes. At the same the text could be understood as a sort of manifesto of Croatian-Serbian mutuality and Yugoslav solidarity written from the perspective of a Slovak naturalized in the Croatian milieu. The author of the paper namely concentrates on these two aspects of the text, since he analyzes Šulek’s attitudes presented in the polemic against Karadžić through the prism of the recurrent patterns of Croatian-Serbian controversies and Croatian Yugoslavism of the 19th century.