2017
„... viell fürsten halten ein Musica“ Musik und Musiker am Hofe der Fürsten von Liechtenstein im 17. Jahrhundert
MAŇAS, VladimírZákladní údaje
Originální název
„... viell fürsten halten ein Musica“ Musik und Musiker am Hofe der Fürsten von Liechtenstein im 17. Jahrhundert
Název česky
… viell fürsten halten ein Musica… Hudba a hudebníci na dvoře knížat z Lichtenštejna v 17. století
Název anglicky
… viell fürsten halten ein Musica… Music and musicians in the court of the princes of Liechtenstein in the 17th century
Autoři
MAŇAS, Vladimír (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Studia historica Brunensia, Brno, Masarykova univerzita, 2017, 1803-7429
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60403 Performing arts studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/17:00105647
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
raný novověk; aristokracie; hudba; Lichtenštejnové; Karel I. z Lichtenštejna; Karel Eusebius z Lichtenštejna; musica; Zangius
Klíčová slova anglicky
early modern age; nobility; music; Liechtenstein Princely Court; Charles I of Liechtenstein; Charles Eusebius of Liechtenstein; court band; Zangius
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 8. 4. 2019 08:27, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
Das sog. Politische Testament, das Karl Eusebius Fürst von Liechtenstein zu einem nicht näher bekannten Zeitpunkt um das Jahr 1680 für seinen Sohn und Erben verfasste, enthält unter anderem eine grundlegende und detaillierte, der Musik am Fürstenhofe gewidmete Passage.1 Die Musik figuriert hier nicht allein nur als eines der Elemente höfischer Repräsentation. Dieser Schlüsselaspekt trifft im Text der Instruktion auf die gelehrte Sicht auf die mit dem Unterhalt eines Musikensembles und mit dem Einsatz und dem Charakter der einzelnen Instrumente verbundenen Probleme. Im Mittelpunkt dieser Studie soll jedoch vor allem die Stellung der Musikensemble und der Musiker innerhalb der Struktur des aristokratischen Hofes stehen, also eine den engen Fachbegriff sprengende Frage, die darüber hinaus mit überraschenden und bislang eher nur erahnten – den Rahmen der höfischen Repräsentation übersteigenden– Wirkungen verbunden ist. Im Rahmen dieser soziologischen Herangehensweise lassen wir Fragen individueller Vorlieben in der Musik, der eigentlichen musikalischen Aktivitäten der Aristokratie und schließlich auch des eigentlichen Musikbetriebes an den einzelnen Höfen etwas außer Acht.
Česky
Takzvaný Politický testament, který někdy kolem roku 1680 sepsal Karel Eusebius kníže z Lichtenštejna pro svého syna a dědice, obsahuje mimo jiné i zásadní, podrobnou pasáž věnovanou hudbě na knížecím dvoře. Hudba zde nefiguruje jen jako jeden z elementů dvorské reprezentace. Tento klíčový aspekt se v textu instrukce setkává s poučeným náhledem na problémy s provozem hudebního souboru i s využitím a charakterem jednotlivých nástrojů. Tématem této studie je však především postavení hudebních souborů a hudebníků v rámci struktury aristokratického dvora, tedy otázka vybočující z úzce oborového pojetí, navíc s poměrně překvapivými a dosud spíše jen tušenými přesahy mimo rámec dvorské reprezentace. V rámci tohoto sociologizujícího přístupu ponechávám poněkud stranou otázky individuální záliby v hudbě, vlastních hudebních aktivit aristokracie a konečně i samotného hudebního provozu na jednotlivých dvorech.
Anglicky
The so-called Political Testament, written by Charles Eusebius the Prince of Liechtenstein for his son and heir around 1680 includes, among other things, a substantial, detailed passage dedicated to music at the prince’s court. Music is not just one element of court representation here. This key aspect, in the text of the instruction, comes with a detailed insight to possible problems with a music ensemble, as well as with the use and character of individual instruments. This study focuses primarily on the status of musical ensembles and musicians within the structure of the aristocratic court, beginning with Charles I (d. 1627), through a partial analysis of the situation at the court of his son Charles Eusebius (d. 1686) and finally brings an outline of the role of musicians and musical life with the third generation of princes from Liechtenstein. Certain continuity can be assumed, in particular, in attempting to adapt its own court to princely habits (for example, as regards the minimum number of trumpeters etc). In general, however, it must be stressed that the trumpeters or the trumpeter ensemble constituted an essential part of the princely court, whereas the existence of a musical ensemble always depended on the actual needs, preferences and economic possibilities of a particular prince.
Návaznosti
| MUNI/A/0907/2017, interní kód MU |
|