2018
Using a new database of plant macrofossils of the Czech and Slovak Republics to compare past and present distribution of hypothetically relict fen mosses.
HÁJKOVÁ, Petra, Táňa ŠTECHOVÁ, Rudolf ŠOLTÉS, Eva ŠMERDOVÁ, Zuzana PLESKOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Using a new database of plant macrofossils of the Czech and Slovak Republics to compare past and present distribution of hypothetically relict fen mosses.
Název česky
Využití nové makrozbytkové databáze k porovnání současného a dávného rozšíření druhů mechorostů, považovaných za glaciální relikty
Autoři
HÁJKOVÁ, Petra (203 Česká republika, garant, domácí), Táňa ŠTECHOVÁ (203 Česká republika), Rudolf ŠOLTÉS (703 Slovensko), Eva ŠMERDOVÁ (203 Česká republika, domácí), Zuzana PLESKOVÁ (703 Slovensko, domácí), Daniel DÍTĚ (703 Slovensko), Jitka BRADÁČOVÁ (203 Česká republika), Marta MÚTŇANOVÁ (703 Slovensko), Patrícia SINGH (703 Slovensko, domácí) a Michal HÁJEK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Preslia, Praha, Česká botanická společnost při AV ČR, 2018, 0032-7786
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10611 Plant sciences, botany
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 3.071
Kód RIV
RIV/00216224:14310/18:00101599
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000454142100002
Klíčová slova anglicky
calcareous fens; central Europe; fossil records; herbarium specimens; Holocene; late glacial
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 23. 4. 2024 13:20, Mgr. Michal Petr
V originále
We used a new database of plant macrofossils of the Czech and Slovak Republics to compare the recent distributions of putative relict species of fen bryophytes with their past distributions since the late glacial. All the species studied occur in lateglacial sediments, but mostly in regions where they are recently recorded (19–21st centuries). There are specific regions rich in putative relict species of fen bryophytes both in late glacial / early Holocene times and recently. In some cases the target species were, however, found outside the recent distribution range where environmental conditions are no longer suitable for their occurrence. We further found that the total number of the glacial and early-Holocene records greatly exceeds the total number of records for the middle Holocene, when succession to woodlands or bogs resulted in a reduction in species of bryophytes that are specific to open rich fens. The observed patterns may imply a relict status of the target species. We especially documented a substantial decline in the abundance of species requiring a high and stable water level (Drepanocladus trifarius, Meesia triquetra and Scorpidium scorpioides), both throughout the Holocene and during the most recent transformations of the landscape. In contrast, those species that tolerate transient decreases in water level persisted into recent times at more localities (Calliergon giganteum, Hamatocaulis vernicosus, Paludella squarrosa). Macrofossil data cannot, however, provide a quantitative analysis of the distribution of a species, because the number of recent data usually greatly exceeds the number of fossil records. The reason is that the area sampled in palaeoecological research is very small as it is time-consuming and expensive; cores or excavations usually are of only a few square centimetres. Despite this shortcoming, macrofossil data are an important, but not the only, source of evidence for the identification of the relict status of a species.
Česky
V této práci představujeme novou paleoekologickou databázi makrozbytkových nálezů rostlin z území České republiky a Slovenska. Zároveň využíváme data z této databáze ke srovnání současného a dávného rozšíření těch druhů mechorostů, které jsou považovány za glaciální relikty flóry střední Evropy. Paleobotanická data pokrývají období od pozdního glaciálu do pozdního holocénu. Všechny druhy považované za glaciální relikty se opravdu vyskytovaly v pozdně glaciálních sedimentech, ale většinou ve stejných oblastech, odkud byly zaznamenány botanickým výzkumem od 19. století. Některé oblasti se tedy vyznačují častějším výskytem těchto druhů v minulosti i v současnosti. V některých případech se ale studované druhy vyskytovaly během pozdního glaciálu nebo raného holocénu i v oblastech, kde už se dnes nevyskytují z důvodu nevhodných podmínek prostředí. Rovněž jsme zjistili, že celkový počet pozdně glaciálních a raně holocenních výskytů studovaných druhů výrazně převyšuje počet jejich výskytů ve středním holocénu, kdy často probíhala sukcese k mokřadním lesům nebo vrchovištím. Tyto výsledky naznačují, že se opravdu může jednat o relikty z období pozdního glaciálu a raného holocénu. Zejména jsme zaznamenali ústup druhů, které vyžadují stabilně vysokou hladinu vody (Drepanocladus trifarius, Meesia triquetra a Scorpidium scorpioides). Tyto druhy ustoupily jak během holocénu, tak během současných antropogenních změn v krajině. Druhy, které jsou tolerantnější k poklesům hladiny vody, přežily dosud na větším množství lokalit (Calliergon giganteum, Hamatocaulis vernicosus, Paludella squarrosa). Makrozbytková data ale nemohou úbytek druhů přesně vyčíslit, protože počet současných lokalit vždy převyšuje počet fosilních dokladů. Důvodem je malé prostorové pokrytí makrozbytkového výzkumu. Jednotlivé analyzované vzorky navíc pokrývají jen několik čtverečních centimetrů tehdejší rašeliništní vegetace. Makrozbytková data jsou důležitou, ale ne jedinou, indicií k rozpoznání reliktnosti druhů.
Návaznosti
| GA17-05696S, projekt VaV |
| ||
| MUNI/A/0979/2017, interní kód MU |
| ||
| MUNI/M/1790/2014, interní kód MU |
|