Srdeční frekvence sportovců s mentálním postižením během zápasů národního turnaje ve stolním tenise Českého hnutí speciálních olympiád: pilotní studie

GIMUNOVÁ, Marta, Hana VÁLKOVÁ a Tomáš KALINA. Srdeční frekvence sportovců s mentálním postižením během zápasů národního turnaje ve stolním tenise Českého hnutí speciálních olympiád: pilotní studie. Studia Sportiva. Masarykova univerzita, 2019, roč. 12, č. 2, s. 26-32. ISSN 1802-7679. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/StS2018-2-3.

Základní údaje

• Originální název: Srdeční frekvence sportovců s mentálním postižením během zápasů národního turnaje ve stolním tenise Českého hnutí speciálních olympiád: pilotní studie
• Název anglicky: Heart rate of athletes with intellectual disability during table tennis matches
• Autoři: GIMUNOVÁ, Marta (203 Česká republika, domácí), Hana VÁLKOVÁ (203 Česká republika, garant, domácí) a Tomáš KALINA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Studia Sportiva, Masarykova univerzita, 2019, 1802-7679.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30306 Sport and fitness sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14510/19:00109095
• Organizační jednotka: Fakulta sportovních studií
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/StS2018-2-3
• Klíčová slova česky: Srdeční frekvence; Mentální postižení; Stolní tenis; České hnutí speciálních olympiád
• Klíčová slova anglicky: heart rate; intellectual disabilities; table tennis; Czech Special Olympics Movement
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Hodnoty srdeční frekvence jsou považovány za významný ukazatel zdatnosti jedince, intenzity cvičení a sympatické aktivace. V české literatuře je málo studií, které by se zabývaly srdeční frekvencí u sportovců s mentálním postižením. Cílem předložené studie je popsat charakteristiky srdeční frekvence během patnácti zápasů stolního tenisu v rámci 23. ročníku národního turnaje Českého hnutí speciálních olympiád. Sledováno bylo deset jedinců (6 mužů, 4 ženy), kteří se účastní pravidelného sportovního tréninku a soutěží ve stolním tenise dle pravidel Speciálních olympiád nejméně 3 roky. Srdeční frekvence byla měřena pomocí sport testeru Forerunner® 15, Garmin Ltd, který měli participanti připnutý na hrudníku v průběhu svého herního dne. Hodnoty srdeční frekvence během zápasů byly spolu s dobou trvání jednotlivých zápasů a výsledným skóre zápasů statisticky zpracovány. Korelační koeficienty získané pomocí scatterplotu ukazují na statisticky významný vztah hodnot průměrné srdeční frekvence během zápasu na výsledném skóre, pravděpodobně ovlivněný prožíváním emocí a psychického stresu sportovci s mentálním postižením spojeného s prohrou v zápase. Vliv hracího času na průměrnou srdeční frekvenci nebyl během sledovaných zápasů statisticky významný. Následná analýza složení těla sledovaných sportovců ukázala, že šedesát procent z nich se nachází v kategorii nadváhy až obezity. Tyto výsledky zdůrazňují potřebu podpory zdravého životního stylu a pohybových aktivit u populace s mentálními disabilitami.

Anotace anglicky

Heart rate values are considered to be a significant indicator of individual fitness, intensity of exercise and sympathetic activation. There are few studies in Czech literature focused on the heart rate in ath- letes with intellectual disabilities. The aim of this study was to describe the characteristics of heart rate during fifteen table tennis matches within the 23 rd national tournament of the Czech Special Olympics Movement. Ten participants (6 males, 4 females) who for at least 3 years train regularly and participate in table tennis competitions under the Special Olympics rules, were observed. Their heart rate was measured using a sports tester Forerunner® 15, Garmin Ltd, which was fastened on the participant’s chest during their game day. Heart rate values during the matches were statistically processed along with the matches’ duration and the resulting match scores. Correlation coefficients obtained from scat- terplots show a statistically significant relationship of mean heart rate values during the match with the resulting score, probably influenced by emotion and psychological stress associated with the match loss. The effect of match duration on the heart rate was not statistically significant during observed matches. Subsequent analysis of the body composition of the athletes showed that sixty percent of them were in the category of overweight or obesity. These results highlight the need to promote healthy lifestyle and physical activity in the population with intellectual disabilities.