Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy

ŠEVČÍK, Karel, Karolína PEŠKOVÁ a Tomáš JANKO. Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy. Lifelong Learning. 2018, roč. 8, č. 3, s. 48-75. ISSN 1804-526X.

Základní údaje

• Originální název: Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy
• Název česky: Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy
• Název anglicky: Primary and Lower Secondary School Teachers and the Development of Their Attitudes towards the Curriculum Reform: Three Stories
• Autoři: ŠEVČÍK, Karel (203 Česká republika, garant, domácí), Karolína PEŠKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Tomáš JANKO (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Lifelong Learning, 2018, 1804-526X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14410/18:00101688
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova česky: postoje ke kurikulární reformě; učitelé základní školy; proměna postojů
• Klíčová slova anglicky: attitudes to the curriculum reform; primary and lower secondary school teachers; change of attitudes
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Cílem studie bylo objasnit, jakým způsobem ovlivnily vlastní prožitky a zkušenosti učitelů spojených s implementací kurikulární reformy jejich postoj k ní. Na základě předcházejícího výzkumu v téže oblasti jsme se rozhodli zaměřit na stav postojů učitelů ve třech stádiích, kdy byly sledovány očekávání učitelů před zavedením samotné reformy; silné momenty během implementace kurikulární reformy do praxe; a výsledné postoje učitelů vůči reformě dnes. Za tímto účelem byly v rámci kvalitativního šetření realizovány případové studie se třemi učiteli působícími na základních školách, kteří byli vybráni na základě jejich odlišných postojových trajektorií. Následná analýza dat pak byla uskutečněna pomocí kvalitativní obsahové analýzy, kdy hlavní metodou sběru dat byly hloubkové rozhovory. Počáteční očekávání všech tří respondentů lze označit za pozitivní, jelikož reformu vnímali jako příležitost k prohloubení výuky, profilaci školy a zvýšení komunikace v kolektivu. Přestože u jednoho z učitelů měly zásadní momenty spojené s implementací reformy kladnou konotaci, a vedli tak k pozitivnímu postoji učitele, u ostatních převažovaly negativní silné momenty. Šlo především o slabou organizační podporu, nenaplnění potenciálu reformy a nedocenění práce učitelů, což následně vyústilo k rezistenci vůči celé reformě a její současné podobě nebo k hledání kompenzačních strategií, které by umožnily učiteli se s reformou vypořádat.

Anotace anglicky

The aim of the study was to clarify the impact of teachers’ own experiences connected to the implementation of the curricular reform on their attitude toward the reform. Based on the previous research in the same field, the authors decided to focus on the state of the teachers’ attitudes during three stages. The analyses dealt with the expectations of teachers before the implementation of the reform; critical moments during the implementation of the reform into praxis; and final teachers’ attitudes toward the reform today. For this purpose, three qualitative case studies were concluded with a focus on three primary school teachers who were chosen based on their different attitudes trajectories. The data which was gathered through the method of in-depth interviews was analysed by means of qualitative content analysis. Initial expectations of all three respondents can be characterized as positive because the reform was perceived as an opportunity to deepen teaching, enable specialization of a certain school, and improve communication among teachers. Even though critical moments of one of the teachers had positive connotations and led to her positive attitude, the other teachers experienced mostly negative moments that included weak organisation support, not fulfilling the potential of the reform, and underappreciation of teachers’ work. The negative moments led to the resistance toward the whole reform and its current form or to the search for compensation strategies which would allow the teacher to cope with the reform as it is.

Návaznosti

• GA15-05122S, projekt VaV: Název: Mezi akceptací a resistencí: Vnímání kurikulárních změn učiteli v období deseti let implementace reformy

Investor: Grantová agentura ČR, Mezi akceptací a resistencí: Vnímání kurikulárních změn učiteli v období deseti let implementace reformy