2018
Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy
ŠEVČÍK, Karel, Karolína PEŠKOVÁ a Tomáš JANKOZákladní údaje
Originální název
Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy
Název česky
Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy
Název anglicky
Primary and Lower Secondary School Teachers and the Development of Their Attitudes towards the Curriculum Reform: Three Stories
Autoři
ŠEVČÍK, Karel (203 Česká republika, garant, domácí), Karolína PEŠKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Tomáš JANKO (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Lifelong Learning, 2018, 1804-526X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14410/18:00101688
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
postoje ke kurikulární reformě; učitelé základní školy; proměna postojů
Klíčová slova anglicky
attitudes to the curriculum reform; primary and lower secondary school teachers; change of attitudes
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 8. 4. 2019 10:49, Mgr. Karolína Dundálková, Ph.D.
V originále
Cílem studie bylo objasnit, jakým způsobem ovlivnily vlastní prožitky a zkušenosti učitelů spojených s implementací kurikulární reformy jejich postoj k ní. Na základě předcházejícího výzkumu v téže oblasti jsme se rozhodli zaměřit na stav postojů učitelů ve třech stádiích, kdy byly sledovány očekávání učitelů před zavedením samotné reformy; silné momenty během implementace kurikulární reformy do praxe; a výsledné postoje učitelů vůči reformě dnes. Za tímto účelem byly v rámci kvalitativního šetření realizovány případové studie se třemi učiteli působícími na základních školách, kteří byli vybráni na základě jejich odlišných postojových trajektorií. Následná analýza dat pak byla uskutečněna pomocí kvalitativní obsahové analýzy, kdy hlavní metodou sběru dat byly hloubkové rozhovory. Počáteční očekávání všech tří respondentů lze označit za pozitivní, jelikož reformu vnímali jako příležitost k prohloubení výuky, profilaci školy a zvýšení komunikace v kolektivu. Přestože u jednoho z učitelů měly zásadní momenty spojené s implementací reformy kladnou konotaci, a vedli tak k pozitivnímu postoji učitele, u ostatních převažovaly negativní silné momenty. Šlo především o slabou organizační podporu, nenaplnění potenciálu reformy a nedocenění práce učitelů, což následně vyústilo k rezistenci vůči celé reformě a její současné podobě nebo k hledání kompenzačních strategií, které by umožnily učiteli se s reformou vypořádat.
Anglicky
The aim of the study was to clarify the impact of teachers’ own experiences connected to the implementation of the curricular reform on their attitude toward the reform. Based on the previous research in the same field, the authors decided to focus on the state of the teachers’ attitudes during three stages. The analyses dealt with the expectations of teachers before the implementation of the reform; critical moments during the implementation of the reform into praxis; and final teachers’ attitudes toward the reform today. For this purpose, three qualitative case studies were concluded with a focus on three primary school teachers who were chosen based on their different attitudes trajectories. The data which was gathered through the method of in-depth interviews was analysed by means of qualitative content analysis. Initial expectations of all three respondents can be characterized as positive because the reform was perceived as an opportunity to deepen teaching, enable specialization of a certain school, and improve communication among teachers. Even though critical moments of one of the teachers had positive connotations and led to her positive attitude, the other teachers experienced mostly negative moments that included weak organisation support, not fulfilling the potential of the reform, and underappreciation of teachers’ work. The negative moments led to the resistance toward the whole reform and its current form or to the search for compensation strategies which would allow the teacher to cope with the reform as it is.
Návaznosti
| GA15-05122S, projekt VaV |
|