J 2017

Srovnání monitorace srdečního výdeje metodou „Pulse wave transit time“ a analýzou arteriální křivky

CHOBOLA, Miloš, Jan HRUDA, Marek LUKEŠ, Jiří KLIMEŠ, Vladimír ŠRÁMEK et. al.

Základní údaje

Originální název

Srovnání monitorace srdečního výdeje metodou „Pulse wave transit time“ a analýzou arteriální křivky

Název česky

Srovnání monitorace srdečního výdeje metodou „Pulse wave transit time“ a analýzou arteriální křivky

Název anglicky

Comparison of cardiac output monitoring with the Pulse Wave Transit Time technique versus arterial waveform analysis

Autoři

CHOBOLA, Miloš (203 Česká republika, garant, domácí), Jan HRUDA (203 Česká republika, domácí), Marek LUKEŠ (203 Česká republika, domácí), Jiří KLIMEŠ (203 Česká republika, domácí), Vladimír ŠRÁMEK (203 Česká republika, domácí) a Pavel SUK (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Anesteziologie a intenzivní medicína, Mladá fronta a.s. 2017, 1214-2158

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30223 Anaesthesiology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14110/17:00109112

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

UT WoS

000431388900001

Klíčová slova česky

tranzitní čas pulzové vlny; srdeční výdej; esCCO; LiDCO; hemodynamika; perioperační péče

Klíčová slova anglicky

pulse wave transit time; cardiac output; esCCO; LiDCO; haemodynamics; perioperative care

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 11. 5. 2020 12:50, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

V originále

Cíl studie: Cílem naší studie bylo porovnat neinvazivní monitoraci pomocí esCCO (monitor Vismo od firmy NihonKohden) s monitorací LiDCOrapid, na našem pracovišti rutinně používanou u rizikových pacientů podstupujících břišní operaci. Typ studie: Observační. Typ pracoviště: Operační sály (všeobecná chirurgie) fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Do studie byli zařazeni pacienti ASA III, u nichž byla plánována břišní operace delší než 90 minut. Srdeční výdej byl měřen metodami esCCO a LiDCOrapid zároveň. První měření bylo provedeno před úvodem do anestezie a poté každých 15 minut během operace. Poslední měření bylo zaznamenáno po extubaci pacienta. Výsledky obou technik byly porovnány metodami Bland-Altman a polárním grafem ke zjištění shody v srdečním výdeji a jeho změnách. Výsledky: Celkem bylo shromážděno 141 párových měření od deseti pacientů. Bland-Altmanova analýza korigovaná pro opakovaná měření ukázala chybu (bias) + 1,2 l/min, hranice shody (limits of agreement) ± 2,6 l/min a procentuální chybu 57 %. Míra shody ve směru změny mezi dvěma po sobě jdoucími měřeními mezi monitorem esCCO a tomu odpovídajícím měřením pomocí LiDCOrapid byla 80 %. Metodikou polárního grafu byla určena úhlová chyba (angular bias) +11° s radiálními limity shody (limits of agreement) -40° a +62°. Závěr: Monitorace hemodynamiky pomocí esCCO přináší výsledky odlišné od těch naměřených metodou LiDCOrapid. V současné době neinvazivní monitorace pomocí esCCO nepředstavuje plnohodnotnou náhradu pro monitoraci pomocí LiDCOrapid.

Anglicky

Objective: The aim of the study was to compare the esCCO Vismo (Nihon Kohden, Japan) monitor to the routinely used LiDCOrapid (LiDCO Group, Great Britain) monitor in patients undergoing abdominal surgery. Design: Observational study. Setting: General surgery operating theatres in a University Hospital. Materials and methods: ASA III patients scheduled for elective major abdominal surgery with expected operation duration over 90 minutes were included in the study. Cardiac output measurements by esCCO and LiDCOrapid were recorded before induction of anaesthesia, every 15 min throughout the surgery and after extubation. The agreement and trending ability of the two methods were tested with the Bland-Altman analysis and polar plot, respectively. Results: A total of 141 paired readings from 10 patients were collected. The Bland-Altman analysis corrected for repeated measures showed a bias of + 1.2 l/min, limits of agreement +/- 2.6 l/min and percentage error of 57 %. The direction of change between consecutive esCCO measurements and the corresponding LiDCOrapid measurements showed a concordance rate of 80 %. In the polar plot, the angular bias was + 11 degrees with radial limits of agreement from -40 degrees to + 62 degrees. Conclusion: Hemodynamic monitoring with esCCO yields cardiac output values different from those measured by LiDCOrapid. esCCO cannot be currently recommended as a reliable surrogate for LiDCOrapid.